Mix všeho

Povídka

Jako první příspěvek jsem zvolila povídku. Můžete se ale těšit i na články z jiných odvětví (témat). Tak příště ahoj!

                                                                Zázračný květ

Larsa žila na okraji městečka Freda. Bylo to docela normální městečko, pouze jeho obyvatelé byli zvláštní. Žili zde soudkovníčci a hnojiváčci. Hnojiváčci se živili obděláváním svých políček. Měli útlou postavu, ostré rysy a byli velmi krásní. Jen jejich pleť byla jiná. Byla brčálově zelená. Soudkovníčci byli pravý opak hnojiváčků. Živili se obchodem. U nich jste sehnali všechno: od piva po maso až k několika stům druhům zeleniny. Byli zavalití, měli růžové tvářičky. Celkově vzato, byli roztomilí. Ale i oni měli jednu zvláštnost. Měli blány mezi prsty u nohou. Larsa však byla z celého města nejzvláštnější: byla míšenec. To bylo ve městě Freda nepřípustné, a proto musela své tajemství skrývat. Maminka byla soudkovníček, ale zemřela, když byly Larse čtyři roky. Po ní měla růžové tváře a blány. Tatínek, s kterým žila po smrti matky, byl hnojiváček. Larsa se mu podobala mnohem více než matce, a o to snazší bylo její tajemství ututlat.
Jednoho dne, zrovna když město žilo sklizní, se zde objevil vysílený sedlák. Jakmile se okolo něho seběhli všichni obyvatelé města, vyčerpaně spustil: „Přicházím vás varovat! Nedalekou vesnici postihl mor. Brzy dorazí i sem. Podle legendy vás může zachránit pouze květ ze stromu Akoshash!“ Poté se svalil na zem a vyčerpáním usnul. Všichni věděli, že strom Akoshash roste na hoře Froel, která se nacházela nedaleko od města, ale nikdo na ni nikdy nevylezl. Když to Larsa uslyšela, okamžitě se rozhodla, že zázračný květ pro své milované městečko musí získat. Na nic nečekala a vydala se na cestu.
Sice si nemyslela, že to bude procházka růžovou zahradou, ale výstup byl mnohem horší, než čekala. Na hoře nebyly téměř žádné úchyty, ale Larsa to nevzdávala. Uvědomovala si, že sebemenší špatný přešlap může znamenat její smrt, ale když si vzpomněla na veselé obyvatele města, vytěsnila myšlenku na smrt. Jakmile se dostala na vrchol, bylo již snadné najít strom Akoshash a na něm květ. Strom stál uprostřed vrcholku hory a vyzařoval slabé zelenkavé světlo. Květ byl velmi zajímavě zbarven. Měl zelený střed a kulaté, růžové okvětní lístky. Skoro jako by symbolizoval soužití soudkovníčků a hnojiváčků. Larsa neváhala ani minutu, vzala květ, poděkovala stromu a rychle šplhala dolů. Teď byla cesta o poznání snazší. Jakmile se dostala dolů, posmutněla. Sedlák jim nestačil říci, co si mají s květem počít. A tak Larsa udělala jediné, co jí přišlo přirozené: zasadila květ. To už ji pozorovali i ostatní obyvatelé. Náhle všichni zkoprněli úžasem. Květ okamžitě vyrostl a začal zářit. Čím více světla vydával, tím více rostl do výšky. Jakmile vyrostl až nad nejvyšší budovu města, všechny jeho okvětní lístky se rozprostřely okolo města a vytvořily jednolitou kupoli. Kupole byla průhledná, až se mohlo někomu zdát, že tam nic není. Tato ochrana dokázala město ochránit před každou vnější hrozbou.
Všichni propukli v jásot a začali provolávat Larse slávu. Všude se ozývalo: „Larsa je hrdina! Zachránila nás!“ Od té doby se z Larsy stala hrdinka a město nepostihlo již žádné nebezpečí zvenčí. Kupole je před ním pokaždé ochránila. Ale kdybyste se vydali město Freda hledat, hledali byste marně. Kupole sice město ochránila před nebezpečím zvenčí, ale před vnitřním nebezpečím jim pomoci nedokázala. Jednoho pozdního večera vypukl v místním pekařství požár. Protože to bylo v období, kdy každoročně město sužuje silný vítr, požár se v krátké době rozšířil na celé město. Hasiči se sice snažili, ale požár se jim uhasit nepodařilo. A tak město Freda shořelo spolu se všemi svými obyvateli.

+2

Příběhy a povídky

Autor: anneS123   |   Publikováno: 22.02.2016   |   Zobrazeno: 603x