Lucčin blog

Šílený život Molly 5

Ahojky!


,,Molly,vstávej.Přijdeš pozdě na tábor!" vzbudí mě děda.

,,Kolik je hodin?"ptám se.

,,Sedm." odpoví.

,,Teď už ale musíš fakt vstát babi ti dělá snídani."

Roztáhne závěsy a do pokoje táhne silné slunce.

,,Dobré.Pro dobrou jezdkyni dobrá snídaně.Nech si chutnat."řekne babi.

,,Dobré,zase tak dobrá nejsem dva roky jsem nejezdila." řeknu.

Až dosnídám,vyčistím si zuby a převleču tak si zapletu cop.

Samozřejmě krátý copík co sahá jenom po ramena. Až ho dopletu ve dveřích se objeví dědoušek.

,,Tady Molly,tento ruksak jsme ti pořídily k narozeninám které máš 3.9. ale my tě už neuvidíme a nyní ho využiješ na pití,blok,tužku a svačinu.A odpoledne budeme oslavovat to si piš!" řekne děda a usmívá se jako andílek.

,,Děkuji." poděkuju.

Ruksak je červený a je na něm bílá mašle.Vypadá trochu vánoční ale je krásný.Je plyšový.

Babi mi dá do termosky šťávu a do ubrousku chleba s máslem a šunkou.

Dám to do ruksaku. Obuji si modré kotníkáče a do batohu strčím blok,tužku a červené sandály na suchý zip. Pak jdu na autobus který jede kousek od příměstského tábora. Pak dojdu 200 metrů pěšky a vítá mě mladá holčina s modrými oči,hnědými vlasy svázané v copu. Fascinuje mě její fialový melír ve vlasech.

,,Všechny Vás tu vítám na našem koňském táboře.Jmenuji se Nikol a je mi 18.Budu tu asistentka a pomocnice.Vedoucí za chvíli dorazí." řekne Nikol.

,,Dobrý den,Nikol." řekneme.

POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ


Nový komentář

Přidávání komentářu je povoleno pouze přihlášeným uživatelům. Zaregistruj se a přidej sem svůj komentář.