Moje špatné vlastnosti

«Nejnovější články | Kiwča :D

Vytvořit blog | Nápověda

Čahojda Ňafíci♥

Spousta z vás i spousta lidí mi říká, že mám snad jenom samé dobré vlastnosti. Že jsem milá, přátelská, společenská, ochotná, vtipná,................. No. Vzhledem k ostatním lidem mám možná skoro samé dobré vlastnosti, ale vzhledem k sobě? Nikoliv. A o tom se dnes pobavíme :) O mých špatných vlastnostech :)

Prosím, nesuďte mě, každý má na sobě něco špatného... Tak si to prosím uvědomte. Já ty vlastnosti nemohu změnit. Mohu je jen zmírnit a to se mi, tak úplně nedaří. Tak mě prosím chápejte :) Díky :)

Berte to jako takové "přiznání" :)

Vztek

Když jsem byla malá, bylo to strašný :D Když mi třeba, já nevím.... Nešlo něco napsat, začala jsem šíleně křičet, bouchat do všeho kolem a trhala :D

Teď jsem na sebe naštvaná, když mi něco nejde nebo udělám chybu, ale neprojevuju to. Spíš mě štve sestra. Ona má hrozně hnusný průpovídky a mě je to někdy až líto. Ona to nemyslí vážně, a i když to vím, já to vážně beru. To způsobuje to, že se s ní moc nebavím a snadno se díky tomu na ní naštvu. Ale já jí mám ráda, a je mi líto, že ona evidentně mě, tak moc ne. Sice to nemyslí vážně, ale ví, že mi to vadí a dělá to záměrně............. Ona z té puberty vyroste :D Snad se mi nerozjede tolik jako u ní :D

Ty mé emoce neznáš všechny.

Když mi na někom něco vadí, nebo jsem na něj naštvaná... Nedávám to moc najevo. Prostě ne. Já se jen snažím, aby to ten druhý napravil. Nebo když mě jedna holka, jen tak odkopla. Neřekla mi důvod (teď už se bavíme a ona sama přiznala, že důvod neměla) a prostě na mě jen, tak začala být hnusná. Tak jsem jí napsala, co jí je a trochu jsme se pohádali. Pak to zase začalo pomalu najíždět do starých kolejí. No a to je to. Když mi někdo něco udělá, já se jen modlím, aby se se mnou začít bavit, i když bych odpouštět měla spíš já.

Dále mě třeba někdo štve (a půlku okolí taky :D). Prostě znáte takové ty k*ávy ze třídy, že? Prostě všechny komandujou i když špatně. No a já se neohradím.. Nee. To bych nebyla já :D Já si ten rozhovor, co bych řekla, řeknu jen v duchu! Já jsem prostě úplně blbá! :D

Někdo by řekl, že jsem tedy introvert. A asi ano. Ale ne úplně. Tak na půl. Já jsem společenská, svěřuji se, ale ne se vším. Nechci otravovat :D Takže jo, asi jsem trochu introvert, no..... Ale tichá jako nejsem... Teda jako když třeba někam jdu a nikoho tam neznám tak to trochu jo. Znáte to. Musím se rozkoukat :D

Ale samozřejmě tu jsou takové ty otázky: "Jsi naštvaná?, Jsi v pohodě?, Ty se zlobíš?, Je ti něco?, Řekla jsem něco?" Na to většinou každý odpovídá "Ne nic mi není." Jo jsem v pohodě." atd. :) Ať to je jakkoliv.

Sebekritika

Já jsem prostě úplně blbá... Tak to vidíte :D Já jsem sebekritik jak vyšitej! Při výtvarce- "Ty vole to je fakt humáč!" No ne tak úplně, někdy se mi to fakt výjimečně povede. Ale i tak jsem strašnej patlal...

Kdyby se mě někdo zeptal- Umíš jako dobře hrát basket? Jezdíš dobře na koni? Umíš kreslit? Na všechno bych řekla "Ne" nebo to že nevím. Myslím si, že jak mi to jde, by si měl dotyčný posoudit sám a ne já. Když řeknu někomu "Jezdím dobře na koni", tak si může představit.. Já nevím. Že jezdím Velkou Pardubickou :D A to fakt ne :)

Jsem prostě hroznej sebekritik :D Je to tak :) A nelíbí se mi to. Myslím, že by si člověk měl umět říct: "Jo jsem dobrej. To dám!" Ale to já neumím. Kdybych... Já nevím. Vynalezla... Co já vím. Psa, který by zůstal navěky štěnětem? A někdo by mi řekl "Jsi dobrá! Ty jsi chytrá!" nebo něco takového, řekla bych, že nejsem. Že si to nemyslím. Že vím, že kecá, ale že díky. Něco takového :)

Možná, díky tomu, nemám ráda takové ty, přehnané egoisty. Co si myslí jak jim všechno jde. A ještě horší je když vědí, že jim to nejde, že nejsou nejlepší, ale umějí si to zařídit, tak aby nejlepší vypadali. Třeba jedna holka od nás ze třídy. Šli jsme na soutěž ve vybíjené. A ona načmárala na papír "strategii" (možná tak na prohru), že všichni dobrý (takhle to neřekla) budou vzadu, když budeme mít míč a ona jediná z těch lepších zůstane vepředu. Všichni jí na to kašlali... Fakt jí nemám ráda. Ona taková nebyl vždycky, dříve jsem se s ní bavila. Nebo ještě k té vybice. Já se smekla a oni mě zrovna vybili (to bych nebyla já aby mě vybili normálně :D) a ona mi pak řekla: "No Vikyno vidíš! Tak seš blbá?! Kvůli tobě jsme prohráli, jenom proto, že pořád musíš mít míč a sesreš se za ním!" To pardon? Ona se pořád srala na míč a nás ho nenechala pomalu ani držet! Ne, já už o ní psát nebudu. Nebudu se rozčilovat. Kdybych nebyla sebekritik, ji jako egoistu bych jí možná měla trochu radši. Ale já sebekritik jsem. A upřímně? Jsem radši sebekritki, než takovej egoista jako je ta holka :)

Vadí mi to? "Ne"

Když mi někdo něco udělá, nebo třeba jak jsem psala o té holce, mi něco řekne, tak já se neohradím. NE. Mě to "vůbec" neva. Já nic neřeknu. Někdo mi jako fakt hnusně a vážně řekne ať držím hubu. Ne já nic neřeknu.... Je to strašný. A já si pak i doma říkám, příště jí řeknu tohle. Ale ne já jí to příště prostě neřeknu! Vím, trochu jsem o tom psala i výš, ale mě to fakt vadí.......... Ale tohle mi změnit fakt nejde...

Asi to tu není všechno, ale tak asi neva........ To podstatné tu asi je :)

A teď! Mála výzva :) Napište také na svůj blog, podobné přiznání. Jaké vaše vlastnosti se vám nelíbí atd. Berte to něco jako zatagování :) Takže všichni, co tohle čtou jsou zatagovaní! Taky potom někoho zatagujte :)

Zatím papa Ňafíci♥