Fnaf a jiné příběhy

Zmrzlina s příchutí jedu

A-mňau lidi! Chci jen upozornit, že mám již svůj web: mika-akim.webnode.cz

A web i blog již lze přes email odebírat. :) Mám pro vás zatím než vyjde ,,Jak jsem vznikla?!" jeden jednostránkový příběh, který byl dříve mnou poslán do soutěže, ale samozdřejmě neúspěšný pokus. :) Nechtěla jsem ani vyhrát. Nebo spíš jsem věděla, že nevyhraji. Téma soutěže bylo: Město

(,,Město s vůní jedu" na téma jedno stránkové A4 soutěže na městské téma)

,,Ahoj Jirko!" ozval se tichý hlas z telefonu, který si Jirka přitiskl k uchu. Byl to hlas jeho kamaráda z policejní stanice Kamenná hora. ,,Čau Richarde, co potřebuješ takhle večer? Je 17:00 h. Už máš dávno po volnu a musíš makat. Neměl by jsi jen tak volat kamarádům." utahoval si z něho Jirka. ,,Jenže já volám pracovně. Ty detektive." smál se Richard. ,,Dnes v cca. 16:30 h. jsme na silnici našli kluka. Jmenoval se Matěj Trojský a bylo mu 7 let. Ležel na silnici a právě lízal mandlovou zmrzlinu. Domníváme se, že zemřel na nedostatek kyslíku. Tělo jsme nechali nedotčené." ,,Ale ty víš, že nemám vraždy dětí rád." řekl Jirka a obrátil oči v sloup. ,,Jsi nejlepší detektiv!" přesvědčoval ho Richard až Jirka souhlasil. Asi za půl hodiny uviděl bledého chlapce s mírně narůžovělou pokožkou. To způsobuje kyanid a Jirka to dobře věděl.
Ve městě Jirku znali všichni. Ale on sám svým vzpomínkám nedůvěřoval. To město, všechny ty domy, metro, tramvaje bylo to zvláštní! ,,Mám podezření na doktora, zmrzlináře nebo na výrobce šperků. Zmrzlinář připravil zmrzlinu, doktor podává kyanid sodný ve vážných případech rakoviny a výrobce jako čistič stříbra. Vše bylo dobře zamaskováno mandlovou vůní." prohlásil Richard.,, Ale zmrzlinář má moc veliký alibi a že by to udělal ten dobrák Jakub s tou jeho mini dílničkou? Ten doktor se mi nezdá. Do našeho města se přistěhoval teprve nedávno. " nestačil Jirka ani domluvit, protože mu někdo podrazil nohu. To už viděl jak si někdo peláší směrem k nemocnici v plášti s pořádnou kapucí. ,,A sakra! Semafor!" Kdosi na něj zatroubil z auta, jenže to už míjel květinářství. Přesně věděl, kam doktor míří. Tři ulice vlevo a dvě vpravo. Před nimi se už zjevil areál místní nemocnice. Zločinec srážel pacienty, ale Jirka se na ně mohl maximálně smutně ohlídnout. Vypnul proud! Po tmě se Jirka horko těžko doškrábal až do horního patra, ale měl štěstí. Byla tam velká okna a slepá chodba. Celé město bylo propleteno chodbami, které doktor neznal. Jirka byl možná sám, který se v nich orientoval jako by je dokonce sám stavěl. Město bylo rozděleno na více částí. Některé pomalu připomínající středověk, ale jiné moderní jako v New Yorku. Východní stavby jako v Tokiu, ale zdaleka nebyly tím jediným co zde bylo k vidění. To nejhezčí z Moskvy, Benátek, připomínalo mu to celý svět. Už doktora doháněl, ale on zahnul. Nebyla to slepá chodba. Takovým úzkým žebříkem mohli vylézt na střechu. Vrah chtěl uprchnout, ale nemohl. Žebřík zastoupil Richard. Ze střechy byl výhled na celé město, který již bylo osvícené světlem aut a pouličních lamp. V záři zapadajícího slunce stáli na střeše. Bylo to nádherné místo. Jirka rád chodil do kina, stálo naproti prodejně tabáku. Doktor chtěl skočit ,,Raději smrt než basa!" Jirka ale zareagoval včas. Strhl mu kápi. Doktor se otočil a jejich pohledy se střetly. Před Jirkou nestál doktor, ale Jirka sám! PRÁSK! Doktor se podíval na sestru: ,,Je mi ho líto. Od té autonehody, kdy srazil toho kluka se zmrzlinou, se ještě neprobudil. Je v umělém spánku, ale za mrtvého ho prohlásit nemůžeme, mozek stále pracuje... 

Děkuji za pozornast a ....Geronimo!