HryProDivky.cz
DZ Blog
Toulavá III.
Ar Ren zafrkala. To bylo znamení, že nás někdo pozoruje. Sklonila jsem se k ní, poplácala a řekla: ,,Kde?", z dálky to vypadalo, jako bych ji uklidňovala, což je naprosto běžné. Ar Ren hlavou pohodila ke křoví, vzdálené asi pět metrů. ,,Pohov," řekla jsem. Zastavila jsem, přes rameno přehodila okraj pláštěnky a vložila kámen do praku, který jsem strčila za rukáv, kde na něj byla speciální kapsička. O luk jsem se nestarala, vytáhnout šíp, zamířit a vystřelit bylo otázkou tří vteřin. A nože byly nachystané neustále. Po skončení příprav jsem pláštěnku zase upravila. Vypadalo to, jako bych něco hledala. Aby to tak skutečně bylo, vytáhla jsem zároveň plátek sušené hrušky a začala žvýkat. Pobídla jsem Ar Ren do kroku. Celé to zabralo ani ne půl minuty. Najednou jsem Ar Ren pobídla do cvalu a prudce otočila ke křoví. Pět stop před ním jsem prudce otočila a odklusala v oblouku patnáct stop daleko a zase zpátky. Zabralo to. Ze křoví vyskočil vylekaný kluk asi devítiletý a vyjekl. Byl bosý, na sobě měl hrubou režnou halenu a kalhoty po kolena ze stejného materiálu. Dal se na útěk. Seskočila jsem a rozběhla se za ním. Za chvíli jsem ho doběhla. ,, Prosím, neudělejte mi nic zlýho, paní, já za nic nemůžu, to Jerome mě poslal!" drmolil ostošest a vyplašeně se na mě díval. ,,Neboj, já ti nic neudělám, ale pověz mi, jakpak se jmenuješ?" zeptala jsem se ho vlídně. Neměla jsem mu za zlé jeho vyplašenost. Kdyby na mě najel pony a pak mě po poli honila dívka v pláštěnce, co se míhá před očima, vestě z dračí kůže, což je znamení bojovnice, a dvěma velkými noži, o luku ani nemluvě, taky bych se bála. ,,Jerry, paní. Jmenuju se Jerry." řekl a nespouštěl ze mě oči. ,,Dobrá, Jerry, kdože tě poslal?" zeptala jsem se. ,,Jerome, paní," odpověděl. Jerome byl můj bývalý pán. A mí bývalí pánové a paní se mě vždy snažili chytit. ,,Jak se o mě dozvěděl?" ,,Řekl mu to Angvar, paní, hospodský u Zelené žáby, viděl vás projíždět tímhle směrem kolem svého hostince," odpověděl Jerry. ,,Kde je tu nejbližší vesnice?" zeptala jsem se ještě. ,,Windy Tom, půl míle na severovýchod," odpověděl Jerry. ,,A jaké máš příjmení, Jerry?" ,,Oltyn, paní. Jerry Oltyn." ,,Dobrá, vezmu tě s sebou do Windy Tomu, Jerry. A tam tě předám rodičům," rozhodla jsem se.
