černo-bílý bloček

Návštěva lékaře - stalking ostatních


Mimo obvodního ( u mne ještě pořád dětského ) lékaře navštěvuji i lékaře plicního. Alergologa.
Lékař, který vám pomáhá s dechem tím, že do vás nacpe co nejvíce prášků a pilulý.

Jako u většiny lékařů se objednáte na určitou hodinu, aby jste nemuseli čekat. Ale aby byla místnost před ordinací - zvaná čekárna - co k čemu, stejně si takových 30 munut počkáte. Během tohoto čekání máte jedinečnou šanci poznat nové lidi. U mne je jediný problém... Nechci poznávat nové lidi.
Alespoň ne v čekárně. Většinou se tam sejde taková zvláštní sebranka. A vaší mnohdy jedinou zábavou je jejich "pozorování".

Jen z dneší návštěvy mám spoustu nezapomenutelných zážitků.

Paní asi 30 let. Nebylo by na ní nic zvláštního, kdyby na hlavě neměla asi deset barev ( růžová, modrá, zelená, fialová, červená a blond odrosty ). Tento cirkusový účes měla ostřihaný na krátko (středně krátko) a neustále si vlasy prohrabovala. Takže si odemne vysloužila přezdívku Kakadu.

Dívka, typovala bych asi 17 nebo 18 let.
Tato dívka mne doslova vraždila pohledem. (Pohledem tam vraždila skoro každého, ale mne to bylo opravdu nepříjemné až protivné)
Nevím co si pouštěla do sluchátek, ale Kája to asi opravdu nebyl.

Starší paní, určitě jí bylo přes 60, možná spíš k 70ti.
Tato paní mě zaujala hlavně díky svým schopnostem popisovat léky. Přes 40 minut tam se setřičkou řešila, které léky bere a jak se jmenují. Poté co jí sestřička nějaký recept napsala (respektive přinesla od doktora), nemohla vysvětlit paní, že si léky musí vyzvednout v lékárně, že tady jí je nemůžou dát...

Abych nezůstala pouze u slečen (drtivá většina je ženského pohlaví) přesunu se i k pánům

Pán asi tak 45 (možná padesát) let.
Seděl vedle "zabijácké" dívky, pak jsem pochopila, že je to její otec (kvůli velkému věkovému rozdílu jsem usoudila, že nejde o pár)
Ale co mě zaujalo na vcelku obyčejném otci?
Byl tam pouze jako doprovod své minimálně 17ti leté dceři, která se k němu tulila, jako by byla malé dítě, které je poprvé u doktora.
Například mně je 14 let a chodím tam sama.
Kdyby to byla třeba jednotka intenzivní péče, interna, chirurgie nebo snad i dětské oddělení, pochopím to, ale tohle mi prostě přišlo zvláštní.

Napište mi prosím do komentářů, jak to máte s doktory vy a jestli tam chodíte s rodiči.


Odemne je to vše, tohle je jen můj pohled, takže asi tak :)


Nic proti výše zmíněným lidem nemám, pouze mně něčím zaujali ;)


Komentáře

SelenaGVIP(Bradavice)

Já chodím k doktorovi vždycky s mámou. Já se tam bojím jít sama, protože se bojím, že se mě doktorka bude na něco ptát a já nebudu vědět, co jí mám říct. A navíc když jdu ke své normální doktorce tak se bojím jí říct, co mi je. Za mě to vždycky musí říkat máma. A jednou jsem strávila hodinu v čekárně a chtěla jsem se jít podívat, jaké je tam heslo k wifi (bylo to napsané na papírku na druhé straně místnosti), ale já jsem tam nechtěla, protože mi přišlo, že se tam na mě všichni divně dívají a že se na mě celou dobu budou dívat, jak čtu to heslo k wifi a zadávám to do mobilu. Prostě k doktorovi chodím vždycky s mámou, protože mám strach mluvit.

SelenaGTo se mi líbí 0 To se mi nelíbí

Nový komentář

Přidávání komentářu je povoleno pouze přihlášeným uživatelům. Zaregistruj se a přidej sem svůj komentář.