Anime povídky atd.

Saikō no nakama- 3

Kapitola 3.- Obnovené pouto

"Je neuvěřitelné,jak si se změnila.Skoro jsem tě nepoznal,Meru!" řekne Teddy,když se posadím naproti němu.Bylo skvělé si s ním promluvit jako za starých časů z tváře do tváře.

Usměju se a ještě jednou si ho prohlédnu."Nepovídej!Kdyby si nezvedl tu ruku,vůbec bych si tě nevšimla.Vidím že si z čokolády přešel na vanilku." řeknu a on chvilku nechápe.

Pak si to ale uvědomí a prohrábne si vlasy."Aha,ty myslíš tohle!Upřímně jsem si myslel,že by bylo lepší zkusit nějakou jinší barvu.Moc se mi ta moje předešlá nelíbila.Vypadá to zle?" zeptá se a já zavrtím hlavou."Vůbec.Moc ti to sluší.Vlastně ty si ještě na střední,ne?" To ho vytočí."Už dávno ne!Teď jsem na konci prváku na vysoké,aby si věděla.Ježiš!Proč si všichni myslí o mě,že jsem dítě?" Já se ho snažím uklidnit."Nejspíš proto,že si tak roztomilý." řeknu a on se záhy začne červenat.

"Přestaň říkat takové věci!Víš jak je to trapné?" začne se vztekat a já se nemohu přestat smát.Byl prostě tak roztomilý.Takže to uvnitř byl furt ten samý Teddy,jakého znám..

"Vlastně Meru.." řekne Teddy chvíli potom,co se vrátí do své kůže."No?" zeptám se.

"Proč si vlastně tady?Neříkej že si utekla z domu?!" zděsí se a já se začnu hlasitě smát."Co je?!Co je ti tak vtipné?" nechápe Teddy a já se snažím popadnut dech.

"Promiň,to nic.Ne,z domu jsem fakt neutekla.Je to sice neuvěřitelné,ale naši se se mnou přestěhovali zpět do města."řeknu a to ho překvapí."Jako fakt?A tím myslíš do toho vašeho domu?" zeptá se a pokývu."Neuvěřitelné,co?" řeknu a on souhlasí.

Chvíli bylo trapné ticho.

Bylo toho tolik,na co jsem se ho chtěla zeptat...

Náhle mi ale něco trkne.

"Teddy,jak je to vlastně se Zenem a Hikarem?Vídáš se s nima ještě?" zeptám se a Teddy řekne."Jo,je to zvláštní,ale furt tu bydlí." Usměju se."Slyšela jsem,že se ze Zena stal slavný herec.Upřímně to ani nepřekvapuje s tou jeho pohlednou tváří a talentem."Teddy pokýve."Jo,momentálně teď hraje v seriálu Bakka Rabu.Má fakt super život narozdíl ode mně."

"Ale no tak!Vždyť ty taky žije skvělý život!Neporovnávej se s ním a žij podle sebe!Neříkala jsem ti tohle furt?" řeknu a on se usměje."Děkuju Meru.Budu si toho cenit."

"A co Hikaru?" pokračuju v naší konverzaci.Teddy pozvedne obočí."Hikaru?Jo,on..Momentálně dělá v jedné síti a přidělává si jako hacker.Podle mě je to jeden z nejlepších.I když si furt dělá ze mě srandu.Ale měla by si ho někdy vidět,když jdeme na skleničku.Strašně se opije a pak blábolá samé nesmysly.Zen ho poté musí odnést domů,protože je totálně namol."

Hned se mi v hlavě zjeví představa kluků a v duchu se začnu smát.

Pak mě ale napadne nápad.

"Hele a co kdybych šla s váma.Moc ráda bych se zase setkala s klukama!Co myslíš?" zeptám se ale Teddy se začal tvářit,jako by chtěl namítat.

"Ne,jen..." řekne a začne se dívat jiným směrem.

Já nechápu a proto se opatrně zeptám.

"Budu hádat.Dnes máš rande,nebo tak něco,že?

To Teddyho zcela překvapí a vzápětí zrudne až za ušima.

"Co?!!Samozřejmě že,ne!Popravdě..."

"...jsem úplně osamocený.Hold,Forever alone!"

"To si nemyslím!Jsi tak super kluk,že můžeš mít jakoukoliv chceš,tak neplač!" řeknu mu a setřu mu kapasníkem slzy. On se v zápětí usměje."Děkuju,Meru.Ty si dokázala vždy zlepšit náladu."

Takhle jsme si poté pokecali dalších pár minut,až když už měl jít Teddy na přednášku.

"Tak tady máš adresu.Trefíš tam potom?" zeptá se Teddy a já řeknu:

"Neboj.Takže v 7,ano?Už se těším."

Byla jsem šťastná.

Sice jsem si ze začátku myslela,že to bude blbý nápad se vracet,ale popravdě mi tohle místo hrozně chybělo.

Zase budeme přátelé...jako předtím.

"Milá Mono v nebi,doufám že ti je země lehká.Furt mi moc chybíš,ale teď jsem momentálně štastná.Protože jsem zase s někým,kdo je mým nejlepším kamarádem.Proto se dívej.Protože jenom takhle můžeme být zase celá parta pohromady..."

Pokračování příště...

Snad se líbilo.Určitě dejte like,koment a brzy naviděnou.Ahoj!

+4

Příběhy a povídky

Autor: nika 12   |   Publikováno: 17.09.2016   |   Zobrazeno: 851x