HryProDivky.cz
Anime povídky atd.
Lotus-1
Kapitola 1.-Lucy
Píše se rok 2153.Je to přesně 82 let od té doby,co zkolabovala rovnováha mezi živly a nastala éra plná hrůzy a katastrof.Lidská nenasytnost a neopatrnost změnila svět k nerozpoznání.Kouř z továren zapříčinil vznik ozónové díry a nedostatku čistého vzduchu.Vše zaniklo.Lidstvo se muselo schovat před následkama jejich díla..Ale i tak neutekly jejich následkům.Celou planetou začal kolovat velmi nebezpečný virus.
První příznaky se mohou objevit až po pár měsících.Stejně rychle se pak ale dostane do celého těla a po krátké době daná osoba umře v příšerných bolestech.Výléčit jej je nemožné.Neexistuje protilátka.Tento virus takhle zapříčinil zánik skoro 75% obyvatel na Zemi.Lékaři tento virus nazývají Lotus..
Ostrá bolest.Temno."Co to má znamenat?" ptám se sama sebe.Že bych spala?Opatrně se snažím otevřít oči.Ve velkém jasu zpozoruji velkou místnost.Všude bylo mnoho přístrojů,hadiček a stojanů,kde ležely všerůzdné operační pomůcky.Nejspíš jsem v nemocnici.Proč tady ale jsem?
V místnosti je hned několik lidí v nemocničním oblečení,kteří kolem postele pobíhají a kontrolují přístroje."Oh to není možné!Vy jste se vážně probudila.Máte velké štěstí ,slečno Lucy." řekne náhle jeden muž a já nechápavě zírám."O čem to mluvíte?Lucy,tím myslíte mě?Co se prosím stalo?" ptám se.Vůbec si nemohu nic vybavit.Jen mi to jméno Lucy něco říká.Ano,tak se jmenuji.Lucy Sayuri.
Chci se postavit,ale namísto mých ruk je něco, co jen ruku připomíná.Byla celá z kovu,takže to nebyla má ruka,ale když jsem chtěla pohnout se svojí rukou,tak se taky hnula.J-jak to?!Rukou si sáhnu na obličej.Můj obličej nebyl vůbec měkký nebo jemný,natož se do něho dalo štípnout.Byl tvrdý a chladný,jako ostatně zbytek těla.Začínám panikařit.
"Co to se mnou je?"děsím se a dokter mě uklidňuje:"Slečno Lucy,měla byste vědět,že jste prožila velmi těžkou operaci.Museli jsme váš mozek transplantovat do jiného těla,abychom vás zachránili." To mě šokuje."Jak to myslíte?"zeptám se a doktor se nadechne."Vy a váš manžel Len jste trpěli pokročilým stupněm virusu Lotus.Rozhodli jsme se zariskovat a zkusit vám včas přenést nenakažený mozek do robotického těla,abyste ušla následkům.A jak vidíte,zadařilo se.Chcete se podívat?"řekne s výdechem a naznačí dvěma asistentům,aby donesly zrcadlo.
To nebylo možné!V tom zrcadle nebyl můj odraz,ale odraz nějakého kovového stvoření.Elektrický pohled v očích této bytosti nemohly být mý!Já..já..jsem robot.
"To je neuvěřitelný!"říkám si ahlas a doktor přikývne."To máte pravdu.48hodin tvrdé práce v operační místnosti a několika měsíční tvorba těla,které by vám padlo.Máte opravdu štěstí."Já též kývnu hlavou.Pak se ale zarazím.
"Co ale Len?Je taky v pořádku?" začnu vyšilovat.Lena znám již od dětsví a už na škole jsme se milovali.Vzali jsme se v roce 2152,tedy před rokem.
Doktorův úsměv náhle zmizel.Jeho pohled směřoval jako by k zemi."Musím vám sdělit,že tento pokus byl možný zkusit pouze na jednom.."řekne po chvíli a já cítím,jak začínám brečet.Věděla jsem,co to znamená.Lotus si vždycky vyžádá nějakou oběť...
Hudba k této kapitole:
Snad se líbí a těšte se na další díl zas za týden!
