Život v pekle (škole)

Z mojí hlavy aneb co se dá s trochou fantazie

Ahoj,

jmenuji se Áďa, ale na hpd mám účet Adelka1111.

Teď ale dotaz : znáte ten naprosto úžasný nástroj od Hospodina, který dělá děti dětmi a umožňuje vytvořit cokoli vás napadne?

I když nevím co řeknete, ale já už ten nástroj znám: je to fantazie.

Ono to tak nevypadá, ale žádný spisovatel by nenapsal byť jen povídku do časopisu, nebýt fantazie. S fantazií můžete vydělat milion, založit továrnu na bonbony nebo odletět na měsíc na měsíc :) Není to skvělý?! Jen vědět, jak tu fantazii využít.

A teď už to hlavní: V intervalech 1krát týdně sem budu posílat svoje návrhy na povídky nebo knížky. A žádám vás všechny o jednu věc: Pište mi do komentářů, jestli se vám to líbilo, nelíbilo, co vás pobavilo, co byste změnili atd. ale prosím slušně - žádné věci jako že jsem - no vy víte co.

Takže dneska posílám první část svojí Krasobruslařky. Doufám, že se bude líbit.


Krasobruslařka
Na vývěsní tabuli na náměstí zářil od rána bílý plakát s nápisem:
Základní škola pořádá
SOUTĚŽ V KRASOBRUSLENÍ DÍVEK
od 17:00 dne 13.února
na rybníce Hrázka
přihlášky na místě

Kolem vývěsky se motal chumel dívek, vzrušeně štěbetajících, jestli se přihlásit nebo ne. To bylo prvního února.

Druhého dne ale nastala hotová bouře. Na povrch se totiž vydrala zpráva, že vítězce předá cenu Martin Barták, což byl nejhezčí kluk ve městě. A byl to skvělý bruslař! A už jen díky takové maličkosti, jako bylo předání ceny, stoup počet zájemkyní dvojnásobně. Ty dívky, které byť jen trochu ovládaly umění krasobruslení, byly obleženy dotazy a sliby:

,,Naučíš mě taky ty piruety?“

,,Když mi to ukážeš, já tě naučím, jak se plete, jo?“

,,Naučila bys mě to taky?“

Rybník byl od rána do večera plný děvčat, která zkoušela piruety, skoky a jízdu pozpátku. Každou chvíli některá spadla nebo vrazila do jiné. Nebyl tam ani na minutu klid.

Dny plynuly, až do večera 11.února. Hodiny na radnici, které šly vždy díky panu starostovi astronomicky přesně, odbily celou. Bylo sedm hodin večer. Děvčata začala postupně odcházet. V osm večer odpadly i ty nejsnaživější a rozešly se domů.

Martin Barták, který bydlel kousek hned přes ulici, se vyklonil znuděně z okna. Díval se chvíli na rybník s nesčetnými rýhami od bruslí dívek toužících po výhře. Náhle se ozvaly odkudsi ze Závětrné ulice rychlé kroky.



Nový komentář

Přidávání komentářu je povoleno pouze přihlášeným uživatelům. Zaregistruj se a přidej sem svůj komentář.