HryProDivky.cz
dračí zabijáci 2.
Nespím
dlouho.Sotva dvě hodiny.Na mém nočním stolku je budík a ručičky ukazují půl
dvanácté a zbudit mě má v 8:00 ale já přemýšlím o matce.Ještě nikdy jsem
neviděla její fotku.Neptala jsem se otce protože jsem věděla že by to hned
zamluvil.Přesto Jednou když jsem byla nemocná
a on mi přinesl čaj (což je samo o sobě úspěch) jsem v sobě sebrala
odvahu a zeptala se jaká byla máma.Nevím čím to bylo ale odpověděl mi na to že
byla moc hezká a milá.Když byla hezká a milá tak potom nechápu jak si mohla
vzít zrovna tebe.Myslela jsem si v duchu.Ty takový věčně nabručený
s mastnými vlasy a smrdutým dechem vonícím po alkoholu a sýru ( můj otec
zbožňuje sýr).Tady nahoře v mém pokoji jsou silné stěny a tak nic není
prakticky slyšet.A tak se dávám do pláče. Myslím na to že celí život mě
utlačoval vlastní otec a že uhynu bolestivou smrtí někde na ostrově.Teď mám ale
spíše vztek a tak beru vázu s uschlými kytkami praštím s ní o zeď
.Střepy z vázy se rozprostřou po zemi společně s kytkami a na stěně je flek od
vody.,, Je to mi jedno, všechno je mi to
jedno!“Řvu na celý barák ale otec slyší (jestli nespí) pouze slabé
výkřiky.Cítím nespravedlnost ,, Tohle není fér!“To už jen šeptám a ležím
schoulená na podlaze u hromádky střepů a květin.Takhle asi po půlhodině usínám.
,, Crrr…crrr…crrr…“Zvoní budík.A já se cítím
příšerně unavená.Zvedám se a oblékám si kožené přiléhavé kalhoty a tmavě Zelené
tílko.Protože ať budu kde budu tak tam budou stromy ale stejně mi to proti
drakům nepomůže zas takoví idioti nejsou.Ale je tam i jiná dravá zvěř tak
proto.Jdu do koupelny kterou má můj i otcův pokoj.Já jí mám hned vedle
postele.Otevírám dveře.Dávám si sprchu a přitom piji vodu která mi stéká po čele .Pak si čistím zuby a hned jak vyjdu z pokoje slyším křik cítím hrozné
vedro a teď slyším i praskání ohně.A když přijdu k oknu naskýtá se mi
hrůzostrašný pohled na hořící domy plačící matky, děti, starce a stařeny,muže
dokonce slyším brečet mimino ale najednou ten pláč ustál a mě mrazí
v zádech při pomyšlení proč.Bestie pomyslím
si.Zabíjet nemluvňata.Když najednou vidím stín draka nad dubem a ve vteřině
letí ohnivá kule a zasahuje dub který se následně řítí k zemi.
Sleduji jak větve černají spolu s listy které
se v žáru ohně kroutí a svíjejí a následně shoří na popel.Rychle vybíhám
ven a přeji si najít Gorgii ,, Ona nesmí zemřít, ona a její rodiče nesmí zemřít“Stále
si to opakuji dokola.,, Ona nesmí…“Když v tom jí vidím.Vybíhá z ulice
a na jejím obličeji vidím i spáleninu.Žádné obočí, jen spálená, červená a
hrbolatá kůže. její nádherná tvář už
není.už je to jen hrbolatá kůže s očima nosem a ústy.Její vlasy jsou celé
spálené, ty vlasy které měla ještě včera po zadek má teď k ramenům spálené
ale přesto všechno se na mě usmívá. Její krásný úsměv s bílými rovnými
zuby.objímáme se a pláčeme že jsme živé.,, Co tvoji rodiče?“Šeptám.Gorgia se
otáčí a já vidím jak ztuhla .Rychlostí
kterou jsem u ní ještě neviděla běží zpět do ulice odkud přiběhla.Okamžitě se
vydávám za ní.Když zahnu za roh domu vidím už jen plameny a sutiny jestli její
rodiče přežijí bude to zázrak říkám si.A také začínám být ráda že nemám ráda
otce a že mám mrtvou matku.Nemohla bych se strachy ani nadechnout kdyby se
takhle ztratili.Jak to vím?Představím si Gorgii….
Její drobné tělo se ztrácí mezi plameny a já
utíkám za ní.Kličkuji sutinami a na zemi vidím ohořelé mrtvoly upálené za
živa.Jejich ústa-nebo spíše díry otevřené dokořán výkřikem který už nelze
slyšet.Když v tom ucítím na rameni tak mocný žár že se neubráním výkřiku
padám na kolena a dívám se na místo kde mě šlehl plamen.Pokožka je stejná jako na Gorgiině
obličeji.Pálí to tak nesnesitelně že bych si ruku nejraději uřízla.Slzy mi
kapou na kožené tepláky a já se dívám jak kloužou až na zem kde se vedrem
vypaří.Potřebuji vodu!V tu chvíli zapomínám na Gorgii a běžím na náměstí kde je
kašna, po několika minutách běhu dorážím na místo, lidé pláčí, naříkají, křičí a
pobíhají kolem jako slepice prchající před liškou. na zemi leží mrtví lidé a já
vidím kašnu, okamžitě se do ní vrhám.Voda chladí mou spáleninu a já cítím úlevu
přestože je voda docela teplá.
,, Gorgia!“Vzpomínám si.Já sobec já blbá
husa!Nadávám si ale to už vidím Gorgiiny rodiče jak nesou bezvládné tělíčko
směrem ke mně.
