všechno možné a nemožné

Město mrtvých 4.

Rychle si stoupám a v napřažených rukou svírám rukojeť nože.Ruce se mi třesou a já napětím skoro nedýchám.Jeho krvelačné očí se mi vpalují do mozku a já začínám ustupovat.Třeba jí uteču pomyslím si ale když mi zrak padne na svalnaté nohy, vím že nemám šanci.Ale šanci nemám ani když budu stát.Problém ale je že dveře jsou za obludou, takže budu muset vyskočit z okna co je za mnou.Doufám že není moc vysoko.Otáčím se a odbíhám k oknu ze kterého následně skáču .Dopadám na nohy a následně i na kolena.Kolena mě začínají pálit a já bez toho abych se na ně podívala vím že jsou odřená.Stoupnu si a trochu se zapotácím, ale v příštím okamžiku už prchám před vlkem.Slyším jak za mnou klapají drápy o asfalt a chrčivý dech.Přede mnou se objevuje křižovatka a já zatáčím napravo.O pár baráků dál vidím žebřík který vede na střechu šedého domu.Rychle se zastavuji a lezu po kovovém šedém žebříku.Když jsem nahoře dívám se jak se vlk snaží dostat nahoru po žebříku, ale nejde mu to kvůli dlouhým drápům.Neváhám a házím mu nůž do hlavy.Vlk ztuhne a padne.Kolem jeho hlavy se utvořuje krvavá louže.sedám si a rekapituluji si to co se právě odehrálo.Nikdy jsem takové zvíře neviděla.,, Děkuji." Ozve se mi v hlavě dětská hlásek.A až teď mi dochází že to ke mě mluvilo i když jsem byla ve výtahu.Co nebo kdo to sakra je?

Nový komentář

Přidávání komentářu je povoleno pouze přihlášeným uživatelům. Zaregistruj se a přidej sem svůj komentář.