HryProDivky.cz
Utopená - Horor - 21. část
21. část
Alex čtvrtý cíl nechal až na další den. Po dnešku byl unavený a vyčerpaný. Přál si, aby zvládl víc míst, aby byl silnější, jenže na to neměl žádnou sílu. Potřeboval spánek.
Celý večer myslel na Barbaru.
Je v bezpečí?
Nestalo se jí něco?
Udělal jí šílený pár něco?
Tyto a i jiné otázky se Alexovi honily hlavou. Nejprve si myslel, že snad ani samým strachem neusne. Nakonec však, celý zmožený po namáhavém dni, upadnul do hlubokého spánku.
Ráno se probudil čilý a připravený na dnešní den. Doufal, že by dnes mohl dokončit svůj úkol a najít svojí přítelkyni.
Podíval se, kolik je. Hodiny ukazovala dvanáctou.
To Alexe dokonale probralo. Nesměl se již nijak zdržovat. Nezbývalo mu moc času.
Asi v dvě hodiny mu trvalo, než došel na louku. Pohled na ní ho překvapil, přestože její současný stav tak nějak předpokládal.
Z nádherné, posekané a květy pokryté paseky zbyly jen zežloutlé trsy trávy a bahnité močály způsobené povodněmi.
Bylo mu z toho smutno. Vzpomínal si, jak zde s Barbarou seděl na modré dece, pojídali svačinku a smáli se příhodám, které se jim staly. Tehdy byli ještě tak bezstarostní. Ani jednoho z nich by nenapadlo, že jejich vztah bude muset za pár let projít tak těžkou zkouškou.
Alex neváhal a opatrně procházel kolem kaluží bahna a vody. Byl si jistý, že za jediný špatný krok by mohl zaplatit nejvyšší cenu. Jezírka sice nevypadala moc hluboce, ale rostliny - či řasy - by ho mohly ve vodě uvěznit a utopit. A bahno by ho mohlo zde navěky pohřbít.
Hrozilo mu spoustu nebezpečí.
Nejhorší na tom všem bylo to, že si všiml něčeho hrozného. Ve vodě plavala těla. Mrtvá těla. Desítky lidí na něho upíraly studené, mléčné oči bez života.
Alex si dodal odvahy, že mu stejně nic udělat nemůžou a šel dál.
Jenomže pak se mu odněkud vynořila vzpomínka na Annie.
