Slohovky :D

Utopená - Horor - 4. část

4. část

Barbara si zrovna utírala uplakané oči, když v tom jí zazvonil mobil. Podle čísla poznala, že jí volá Alex. 
"Ahoj Alexi," pozdravila ho. 
"Barbaro," ozval se na druhé straně jeho hlas, značně vyděšený. To ji znepokojilo. Její přítel byl vždy ten klidnější, rozumnější. To on vždycky zachovával chladnou hlavu, kdežto ona jí udržet nedokázala. 
"Alexi, zníš vyděšeně. Co se stalo?" zeptala se ho. 
"Ba... Ba... Barbaro," vykoktal. Jeho hlas se pořádně třásl. Dívka rázem zapomněla na všechny svoje malicherné problémy a soustředila se pouze na něj. 
"Hele, uklidni se. Teď mi řekni, co se stalo." Snažila se mluvit co nejklidněji, přece jenom, on jí nyní potřeboval a ona chtěla být nápomocná. On jí vždy byl oporou, ona jemu moc ne. Přála si, aby se to změnilo. 
"Víš, jde o Annie..." Alexův dech se zrychloval, hlas se nepřestával třást. 
"Co? Co je s ní?" vykřikla dívka poněkud hlasitěji, než zamýšlela. Otočila se na dveře od pokoje, ale zdálo se, že její rodiče si ničeho nevšimli. 
"Před chvílí mi volal kámoš. Jenže, jakmile jsem to vzal, slyšel jsem JÍ. Annie. Jsem si stoprocentně jistý, že to byla ona. Byl to její hlas, ten bych poznal kdekoliv a kdykoliv." 
Barbara zarytě mlčela. Chápala, co se asi mohlo stát. Možná se duch jejich nejlepší kamarádky snažil je nějak kontaktovat. Na nadpřirozeno věřila stejně, jako její přítel. 
"Dobře," řekla nakonec po chvíli. "Věřím ti. Co říkala?" 
"Nic moc dlouhého." Hlas Alexe se už pomalu začínal zklidňovat. "Jen vykřikla mé jméno." 
"Třeba to byla jen nahrávka," přemýšlela nahlas Barbara. "Třeba se nás její vrah snaží vyděsit," konstatovala v přesvědčení, že smrt Annie byla opravdu vražda. 
"Co myslíš ty?" 
Žádná odpověď. 
"Alexi?" 
Opět žádná odpověď. 
"Haló?" Protočila oči. "Alexi, to není vtipný!" Pohlédla na svůj mobil, kde už žádný hovor vidět nebyl. Nejspíš to Alex pověsil. Barbara pokrčila rameny a nijak to neřešila. 
Ovanul jí chladný vzduch, proudící oknem. Barbara se zachvěla zimou a přikročila k oknu, s úmyslem zavřít ho. Chtěla i zároveň zatáhnout závěsy, jenže v tu chvíli něco upoutalo její pozornost. 
Venku někdo stál. Nějaká postava. Nejspíš mladá dívka, postava měla dlouhé tmavé vlasy. I když, v té tmě toho nebylo moc vidět. 
Ale i tak věděla, nebo minimálně tušila, o koho se jedná. 
Moc lidí k jejich domu nechodil. Pouze jediná osoba se k nim odvažovala přijít. Všichni ostatní se domu Barbařiny rodiny vyhýbali obloukem. 
Jenom jediná osoba k nim chodila, pravidelně v neděli večer. 
A ta osoba byla mrtvá. 

+9

Příběhy a povídky

Autor: Caliopeia   |   Publikováno: 20.02.2016   |   Zobrazeno: 690x