Utopená - Horor - 2. část

2. Část

Barbara přišla domů v tichosti. Rodiče se nevyptávali, kde jejich čtrnáctiletá dcera byla, byli příliš zaneprázdnění svojí hádkou. Její rodiče se hádali často. Většinou kvůli blbostem.
Napřed jí to činilo neskutečně smutnou. Pak se kvůli tomu rozzlobila. Nyní si jen přála, ať to skončí.
"Ahoj mami, ahoj tati," pozdravila monotónně rodiče, když kolem nich procházela.
"Ahoj zlato, tak co, jak bylo?" usmála se Barbařina matka. Ta si neustále myslela, že když před svojí dcerou bude předstírat, jako že se nic neděje, tak si ničeho nevšimne. Škoda jen, že si toho už dávno všimla.
"Ale jo," zabručela. Nechtělo se jí říkat tu 'novinu' o Annie, stejně by jí ani jeden z rodičů nebyl oporou. Oba dva totiž považovali Annie a její rodinu za minimálně podivnou. Moc se jim nelíbilo to přátelství, které mezi dívkami vládlo.
"S Alexem to bylo fajn."
Nikdo nic nenamítal. Ani otce, ani matku nenapadlo, že by s Barbarou mohlo být něco v nepořádku.
Proč musím mít zrovna já takové rodiče? zaúpěla dívka pro sebe v pokoji. Nemohla to vydržet. Svalila se k zemi a rozbrečela se.

Komentáře