Slohovky :D

Dark lover - 14. část

14. část 

Ahoj, po minulém dílu přidávám další :) Jen bych chtěla napsat, že v této části budu opisovat... krvavé a nechutné scény, a i když to tolik věrohodně popisovat neumím, ráda bych vás napřed varovala :D Aby si mi pak někdo do komentářů nestěžoval :D 
No, byli jste varováni. 

Paris pohodila flirtovně vlasy. 
"Proč máš neustále ten svůj smutný, nebo zamyšlený, výraz, Robe?" zamumlala ublíženě. "Vždyť jsem tu s tebou." Po těch slovech ho dlouze políbila na rty. On se od ní však odtáhl a setřel si z úst stopy po dívčině růžové rtěnce. 
"Pohádal jsem se se svojí nejlepší kamarádkou," špitl vyčítavě. "S Hope." 
Paris se ušklíbla. "Hope? Snad nemyslíš Hope Crixellowou?" Pohrdavě se zasmála. "A tu... bytost nazýváš svojí nejlepší kamarádkou? Vždyť je... tak ubohá!" vykřikla v lehkém návalu hněvu. 
"Takhle o ní nemluv!" rozzlobil se Robin. O chvilku později se ovšem uklidnil. "Jen... je mi líto, že jsem jí ublížil." 
"Tak já tě donutím na ní zapomenout," zašeptala Paris svůdně a začala ho líbat, vášnivěji, než kdykoliv jindy. 

Robin unaveně otevřel oči. Cosi ho probudilo ze sladkého nedělního spánku. Díval se do tmy, jako by tam někoho - nebo něco - hledal. 
Cítil, že v pokoji není sám. Tedy, vedle něho pokojně spala a roztomile tiše oddechovala nahá Paris, ale tu nemyslel. 
Cítil, že kromě nich dvou je v pokoji ještě někdo; někdo nezvaný. 
"Neměl jsi to dělat..." zašeptal cizí hlas. Patřil muži, Robin odhadoval, že muži kolem dvaceti až dvaceti pěti let. 
"C-co?" vykvikl nahlas, až málem probudil jeho dívku. "Kdo jsi?! A co děláš tady, u mě v pokoji?!" 
Hlas se temně zasmál. 
"Já jsem pomsta..." To byla poslední slova, která slyšel, než ho něco popadlo a roztrhalo na kusy. 
Paris probudil nenadálý řev. 
"C-co se děje?" zabručela ještě v polospánku. Ovšem brzy byla stoprocentně probuzená. Nad ní se otevřel děsivý výjev: Tělo jejího milovaného Robina viselo ze stropu, přivázané na provazu. Chyběly mu oči, místo nich v obličeji zely jen dvě tmavé díry. Ústa měl rozřízlá až někam k tvářím, ovšem jeho dolní čelist chyběla. Z ní vytékalo spoustu krve. Krvavé kapky dopadaly na zem, na koberec, a vytvářely děsivý obrazec. 
To ještě nebylo to nejděsivější. 
Jeho trup byl rozdělený na dvě části, které jen tak tak držely pohromadě. Někdo si dal práci rozříznout mu břicho a vyndat jeho orgány. Kousek kůže v místě hrudi byl otočený naruby. Bylo to oslizlé, nasáklé krví a mělo to světlou barvu. Jeho končetiny byly uřízlé, na jejich místě zbyly pouhé pahýly, na konci zkrvavené. 
Paris chtěla zvracet a křičet dohromady, ale někdo jí jemně přikryl ústa. 
Věděla, že ten člověk, jenž měl toto na svědomí, tu stále je. 
"Ššš..." zasyčel mužský hlas do jejího ucha. 
Bylo to to poslední, co slyšela. 

+3

Příběhy a povídky

Autor: Caliopeia   |   Publikováno: 04.08.2016   |   Zobrazeno: 540x