HryProDivky.cz
Milý Johne, 8-10 dopis
Příjemné čtení!
Milý Johne,
Stále na tebe myslím a představuju si,jaké by bylo s tebou chodit.Nejen,že bych byla nejšťastnější holka na světě a všechny holky by mi záviděly,ale také by mi to pomohlo.Cítila bych se lépe,lépe bych se odreagovala a lépe by se mi žilo,kdybys byl po mém boku.Nemusela bych neustále myslet na mou matku,na to,jak dopadnu a kde nakonec skončím.
Jak ti to mám říct?Mám snad k tobě napochodovat a říct ti to do očí?Nejen,že to nedokážu,ale také by ses mi vysmál.Už vidím ten tvůj úšklebek.Rozhlásil bys to po celé škole a já bych byla všem jen pro smích.
Ale takhle to nemůže jít dál,Johne.Neustále na tebe myslím,zdají se mi o tobě sny a co víc,vím,že v tvém případě to není oboustranné.Není,nebylo a ani nikdy nebude.
Milý Johne,
Už jen dva dny a bude se rozhodovat kde zůstanu.Stále si mě nevšímáš,ignoruješ mě.Jsem z toho zoufalá.Nedokážu si představit,že by jsem tě už nikdy neviděla.Že bych odjela bez toho,abych ti řekla,že tě miluju.Ač si to nedokážu představit myslím,že se právě toto stane.
Prostě odjedu a už se nikdy neuvidíme.Budu žít nový život někde pekelně daleko od tebe.Po nocích mi budou stékávat vodopády slz a já se jim budu snažit ubránit,ale marně.
Vím,že to nezvládnu.Musím ti to říct.Zítra,můj poslední den ve škole,ti to řeknu.Když se mi někdo vysměje,nebudu tam,aby se mi smáli nadále.Ale nedomyslela jsem,co bude dál.Vždyť já odjedu na druhou polovinu zeměkoule!I kdybys mi řekl,že bys to se mnou chtěl zkusit,což je nemožné.Co by bylo dál?Na vztahy přes dálku nejsi.Ale já musím odjet,i kdybych jim řekla cokoliv,stejně o mě rozhodnou sami a já budu muset odjet.Nemám zde žádné příbuzné nebo někoho,koho bych důvěrně znala.
Milý Johne,
Dnešek je ten den.Řekla jsem ti o mých citech k tobě a ty ses mi překvapivě nevysmál.Překvapeně jsi se na mě díval a pak mě zatáhl do roku.Bála jsem se,co chceš udělat.Ale když jsi mě začal líbat,podlehla jsem ti.Když jsme skončili,beze slov jsi mě vzal za ruku a pyšně jsme si to kráčeli do třídy.Tam na nás každý zíral,smál se nám a dělal si z nás srandu.Ale ty jsi je doslova setřel,když jsi řekl,že jsem taky člověk,mám city a proto by se ke mně měli chovat stejně.Smáli se dál.Ale já to neřešila,já měla oči jen pro tebe.Po konci hodiny,skoro po každé jsi mě políbil.Pyšně a jako by ti bylo jedno,že líbáš mě.Tu hnusku vedle tebe.
Při obědě ten den jsme si dlouho povídali.Musela jsem ti říct,že je to můj poslední den ve škole a,že mě zítra čeká soud.Když jsem ti to sdělila,tvůj výraz se změnil.Už jsi se nesmál,nebyl jsi šťastný.Tvůj výraz byl smutný.Potom jsme dlouho mlčeli,jen jsme se dívali na sebe a snad si mysleli,že to všechno zmizí a já budu bydlet u nějaké normální rodiny.
Pak jsi se podíval na mě a něco tě napadlo.Rozsvítilo se ti a snad tě napadl ten nejlepší nápad,co tě napadnout mohl.Řekl jsi mi,že tví rodiče už nemohou mít děti,ale moc rádi by měli.Že by jim určitě nevadilo,že tomu dítěti je sedmnáct.Objala jsem tě a po tvářích mi stékali slzy.Byla jsem nejšťastnější holka na světě.
Děkuji za přečtení!
Komentáře
delaja
Líbí se mi to... Těším se na další díl
Ahoj lidi(nejlepší holky na světě)
úžasné fakt super
a přemýšlím, co by se stalo, kdyby jsi přestala psát už navždy.....
jsem ráda že jsi se vrátila
pořád myslím na ,,spisovatelku z děcáku"
to by bylo hrozné