Nelly

My nežijeme,my jen přežíváme - Úvod+Prolog

My nežijeme,my jen přežíváme

Přemýšlel snad někdo nad tím,jaký bude svět po zasáhnutí meteoritu,který vyvolá nekonečnou zombie apokalypsu?
Nikoho by ani nenapadlo,že nějaký meteorit toto dokáže.Dokáže zničit celou zemi,nastolit v ní neklid a z každého živého tvora udělat zombie,krvelačné tvory,kteří nemají ponětí o tom,co dělají.

Svět pár dní po vypuknutí zombie apokalypsy.Někteří lidé se schovali,jiní utekli do lesa a snaží se přežít.
Za každým rohem může čekat nebezpečí.Není lehké zde přežít.
Tomuto světu čelí skupinka teenagerů,kteří chtějí za každou cenu přežít.
Budou čelit masožravým zombíkům,krvelačným bestiím.
Ale hlavně budou čelit sami sobě.Přežití ve světě,kde ještě stále číhají zrádná nebezpečí není pro teenagery lehké.
Jejich soukromí,mobilní telefony,přejídání se v KFC,nošení nových hadříků budou muset dát stranou a snažit se přežít.
Avšak mezi nimi vypuknou i určité spory, láska,přátelství a najdou se i spřízněné duše.

"My nežijeme, my jen přežíváme." 

Úvod

„Joshi!“ vykřikla Justine na vysokého zrzavého kluka. 

Josh se otočil a na tváři se mu vyjasnil úsměv.Před ním stála Justine oblečená do nádherných elegantních šatů.
Pomalu se všichni scházeli.Kevin,Frederick,Josh a já oblečeni do černého obleku s bílou košilí.Justine,Hannah,Kelly a Chloe,každá oblečená do jiných šatů,ale každá z nich byla svým způsobem krásná a vyjímečná.
Předpokládal jsem,že Josh s Justine spolu něco mají.Od plesu,který se ve škole konal minulý rok se k sobě chovají jinak.Více se spolu baví a nebojí se o ničem mluvit.Ale co je mně do toho,že?
Kevin s Frederickem sedí na sedačce v obývacím pokoji u Chloe doma,protože její dům je největší.Povídají si o něčem a dívají se do mobilu.Kelly sedí v malém křesle a smutně se dívá z okna.Justine,která před chvílí přišla debatuje s Joshem a spolu se něčemu smějí.Chloe s Hannah jsou nahoře v koupelně a ještě se upravují.Já stojím u zdi a jen tak hledím před sebe.
Po chvilce uslyším klapání podpatků a pohlédnu na schody.
Usměju se,když uvidím Hannah s Chloe.Obě jsou nádherné,stejně jako Kelly a Justine.Nevím,jak dlouho jim trvalo tohle všechno na sebe napatlat.Určitě se hodinu rozhodovali,jaké si vezmou šaty.Jsem si skoro jist,že se domluvili a společně se upravili.Ale musím říct,že to každé sekne.
„Tak,mí milí přátele,jste připraveni na ten nejlepší ples,jaký jste kdy zažili?“ zeptala se nás křikem Chloe a na tváři se jí objevil krásný a široký úsměv.
„Jestli bude jako minule,tak klidně,“ Zasmál se Josh.
„Hele,každý ví,že tě Justine poprvé políbila,ale nemusíš to tahat mezi nás,“ namítl jsem.Zahlédl jsem,jak se Justine začervenala a v Joshově očích jsem cítil vztek. „Klid kámo,“ dodal jsem.
„Jdeme!“ popohnala nás Chloe a všechny nás doslova tlačila do dveří.
Jakmile jsme vyšli ven,Chloe zařvala pozdrav svým rodičům a dveře poté zabouchla.
Viděl jsem,že se Hannah oklepala zimou.Měla jako jediná krátké šaty a venku nebylo zrovna velké teplo.Všichni jsme naskočili do aut.Myslím,že u holek řídila Chloe,které patřilo luxusní auto,zatímco my jsme se s řidičem Kevinem tlačili v malém autě,které nemělo daleko do rozpadnutí.
Celou dobu do mě kluci něco hučeli,ale já jim neodpovídal.Díval jsem se z okna auta.Venku byla už docela tma a pouliční lampy osvětlovaly temné ulice. Zahleděl jsem se na temnou oblohu,která naznačovala,že za nějaký čas začne pršet.Nebylo vidět ani jediné hvězdy.
Když jsme přijeli před velkou budovy tělocvičny,no na dnešní večer se přeměnila v ples,všichni jsme nadšeně vyskočili z auta a namířili se to přímo do tělocvičny.Držel jsem se vzadu a přemýšlel jsem,jaký bude letošní ples.
Minulý ples byl obzvlášť důležitý pro Joshe s Justine,protože se konečně odhodlali dát najevo své city.Justine prožila svůj první polibek vůbec a Josh je doteď šťastný.Slyšel jsem také,že se Chloe usmířila s Paris Hiltovou.Pro mě je ples jako ples.Nikdy nezažiju nic vyjímečného.Každý ples je vlastně o tom stejném.Zabavit se,opít se a vyhlásit královnu krásy,kterou minulý rok byla již po druhé Paris.Paris je typ dívky,který dokáže opravdu překvapit.Když jsme sem nastupovali,byla Paris klidná a tichá dívka sedící vždy v zadním lavicích.Ale za ty roky se změnila.Na konci prvního roku,kdy jsem byl na této škole se začala více bavit s ostatními a,když dostala na starost ples,bylo vše jasné.Kolem ní se točili kluci,aby jí pomohli s těžkými věcmi a přichystali pódium.Holky jí se závistí pomáhaly.Králem krásy byl už podruhé Daniel Gregory,kterého miluje každá holka.
Zažil jsem pár trablí s láskou,jako když mě chtěla Lea Presoová.Dolézala za mnou a snažila se mi zalíbit.Ale když jsem jí řekl,že o žádnou holku nestojím, urazila se a vykdákala to celé škole.Prostě jsem si chtěl užívat života,dokud můžu.Ale dostal jsem na nějaký čas zlou pověst.Mě se líbila Cassandra Freedová,která ale chodila s nafrněným Danielem,takže jsem na ní já prostě neměl.Ale bral jsem to pozitivně.
„Je ti něco?“ uslyšel jsem hlas a poté dotyk na mých zádech.
Začal jsem opět vnímat realitu a před sebou jsem viděl Kelly „Ne,nic mi není.“
„Ale notak,Alexi.Celý den jsi nějaký jiný.Už ráno jsi hleděl z okna jak pominutý a vůbec jsi nevnímal.A teď děláš to stejné,akorát hledíš před sebe a ne z okna,“ podívala se na mě se starostlivým pohledem.
„A co ty?Proč jsi u Chloe doma hleděla do okna?Neděláš ty náhodou to samé?“
„Než jsme měli sraz s holkama u Chloe,mí rodiče byli v práci a mě volali z nemocnice.Říkali mi,že Toma,mého bráchu,srazilo auto.Hned jsem za ním jela.Je v bezvědomí,“ podívala se na mě.
Slyšel jsem křik lidí,protože Josh a Justine otevřeli dveře do tělocvičny.Ale já to nevnímal. „To je mi líto,“ lítostivě jsem se usmál. „Ale uvidíš,že vše bude v pořádku.Jestli budeš chtít,zavezu tě za tvým bráchou do nemocnice a zůstanu tam s tebou.Mě se nic nestalo,jak jsem říkal.Jen jsem vzpomínal na minulý ples,“ přiznal jsem se.
Kelly se zasmála „Jo no,ten byl cool.Propadla jsem smíchu,když jsem viděla,jak téměř opilý Josh žádá o tanec Justine a jak se spolu na konci tance políbili.Pak zmizeli a já si byla jistá,co dělají,“ Jemně mě bouchla do boku.
Oba jsme se začali smát,až se na nás Justine otočila a nechápavě na nás hleděla. Kelly jen pokrčila rameny a já jsem odvrátil pohled.Pro jistotu jsem Kelly vzal za ruku a pomohl jí do schodů,které vedli do tělocvičny.Byl jsem si jist,že na podpatcích toho moc nezvládne.Měl jsem Kelly rád,ale jen přátelsky.
Josh s Justine nám podrželi dveře a já jsem vedl Kelly do tělocvičny.Neviděl jsem letošní ples ani při přípravě,takže jsem se měl na co dívat.
Všude byli konfety a balónky,na stolech byli ubrusy,misky a talíře s pohoštěním. Někde vzadu jsem uviděl i punč,kterého jsme vždy vypil nespočet.Tančilo tu spousty párů,ale jednotlivci seděli na moderních židlích a ujídali pohoštění. Neměl jsem nějak moc rád plesy,ale vždy jsem se těšil na tu zábavu,jak si užijeme s mou partou a taky na holky,abych to nezakecal.Výzdoba byla tento rok sladěna do žluto-oranžova.Vzadu se rozprostíralo velké pódium,kde se bude odehrávat pár her a později se vyhlásí královna a král krásy.Abych pravdu řekl, je mi jedno,kdo to bude.
Hned,jakmile se za mnou a Kelly zabouchly dveře,se mě Kelly pustila,mile se na mě usmála a někam odběhla.Chloe se jen pyšnila za to,jak letošní ples vyzdobila a naplánovala.Josh s Justine se s námi rozloučili a také někam odběhli.
„Chloe!“ vykřikla Paris,která k nám přicházela.Byla oblečená do krásných dlouhých fialových šat,vlasy měla jemně vlnité a usmívala se.
Chloe si to namířila k ní.Slyšel jsem Kevina něco mumlat,ale za chvíli se také někde vypařil.Frederick se omluvil,že mě tu nechává,ale že musí za svou princeznou.Bylo mi hned jasné,koho tím myslí.Opět se snaží svést Paris.Zkouší to na každém plese,ale i když mu to nikdy nevýjde,nevzdává to.
„Nejdeš za svým princem?“ jemně jsem se usmál a s rukama v kapsám pohlédl na dnes krásnou Hannah,která tu jako jediná zůstala.
Hannah se uchechtla „Žádného nemám,“
„No tak to je ples ta nejlepší možnost,kde to můžeš změnit,“ usmál jsem se.
Hannah se zahleděla před sebe na Daniela,který tančil s Cass, „Víš,já nemám moc ráda plesy a vlastně všechny společenské akce,kde je moc lidí.Nepotřebuju kluka,to mi věř, “ usmála se,ale já poznal,že její úsměv je falešný.
Byla zakoukaná do Daniela,jako mnohé holky.Ale věděla,že nemá šanci,pokud po jeho boku bude dokonalá Cass.Sledoval jsem,jak se její šaty začaly vlnit v rytmu písničky,když jí Daniel točil.Po pár sekundách ji pevně chytil za boky a vyzvihl.Nechápal jsem,proč se tak předvádí.Určitě má zas našlápnuto na to,aby byl dneska za hvězdu.
„Jasně,je to tvoje rozhodnutí.Ale jestli budeš potřebovat dobrého kamaráda, jsem tu,“ usmál jsem se.
Hannah mi úsměv oplatila a pomalými kroky se vydala k hloučku holek.
Povzdechl jsem si a podíval jsem se na všechny studenty.Někteří se svými partnerkami tančili,jiní si s nimi povídali.Utvořily se hloučky dívek i chlapců. Našlo i pár studentů,kteří smutně seděli sami a pili punč.Zrychlil jsem krok a měl jsem namířeno k nějakému občerstvení a hlavně k punči,který si dopřeju jen jednou za rok právě na školním plese.Cítil jsem pár pohledů na mých zádech,ale nedonutil jsem se otočit.Zřejmě to byl můj největší nepřítel,Orlando Gurt a jeho parta.S Danielem byli nejlepší kamarádi a to,že Daniel nenáviděl mě se podepsalo i na jejich kamarádech.Možná,že Cass mě chtěla poznat,ale Daniel jí to nedovolil.Oba dva mohli mít,co si jen zamanuli,ale oni se rozhodnou,že budou otravovat mladší studenty a obzvláště mě.
Když jsem dorazil ke stolu k občerstvením,vzal jsem si sklenici a nalil jsem si do ní punč.Místností se rozléhala mnou neznámá hudba,ale nebyla špatná.Zahlédl jsem Justine s Joshem,jak spolu tančí a tisknou se k sobě.Trochu jsem Joshovi záviděl.Ale přeci jsem si jen řekl,že mám dost času na nějaké vztahy,ne?
Upíjel jsem punč a občas jsem si vzal nějakou jednohubku.Pozoroval jsem ty šťastné tváře nejen svých kamarádů.Místností se rozhléhal i hlasitý smích,ale někde jsem slyšel i křik.Znejistil jsem.Tón hlasu se podobal hlasu Cass.Položil jsem sklenici,kde bylo ještě půl punče a podíval jsem se k pódiu.
„Ty prasáku!Co si o sobě myslíš?Že za tebou přileze každá a bude se ti cpát do postele?!“ křičela dlouhovláska.
Byl jsem docela daleko,takže jsem hned nepoznal,o koho se jedná,ale když jsem se přišel blíž,zjistil jsem,že je to Cass. Křičela na Daniela.
„Zlato,ty to nechápeš,“ řekl klidným hlasem Daniel.Kolem nich se začali hromadit studenti,hudba se zastavila a já jsem jen očekával příchod naštvaných učitelů.Ucítil jsem dotyk na zádech a vedle mě,dnes už podruhé,stála Kelly. Usmála se,ale nic neříkala. „Za prvé nemusíš křičet,aby nás tu slyšel každý.A za druhé,fajn,omlouvám se ti.“
Cass nasadila naštvaný výraz „Jen ať každý slyší,jaký jsi!Že vyměnuješ holky jak ponožky.S každou se jen vyspíš a tím to skončí.Mám pro tebe jen jednu radu. Na toto zacházení si kup gumovou pannu,“ zmizela v hloučku holek z jejího ročníku a místností se ozval smích.
Viděl jsem,jak se Kelly zasmála a já jsem se přidal.Je vidět,že Cass si se sebou nenechá dělat to,co její milovaný Daniel chce.A je pravda,že jsem byl rád,že někdo konečně ukázal tomu smradovi,že si od něj nenechá všechno líbit.
Uslyšel jsem klapot podpatků a křik profesorů.Povzdechl jsem si a otočil jsem se za sebe.V zástupu za sebou šli naštvaným krokem všichni profesoři z naší školy.
„Kdo to má na svědomí,hned sem!“ zakřičela paní Weslová,dala si ruce v bok a naštvaně se na nás dívala.
Kelly se podívala na Chloe stojící vzadu s lítostí v očích.Podíval jsem se na ní také,ale Chloe sklopila zrak.
Samozřejmě,že nikdo nepřišel,protože si všichni myslí,že je zbabělé nechat se chytit.Rozhlédl jsem se po davu naštvaných studentů a vzadu jsem uviděl Cass krčící se ke stěně.Bylo jí jasné,že když se profesoři zeptají studentů,kdo má tohle na svědomí,všichni s radostí ukážou na ni a na Daniela,takže se odsud snažila vypadnout,jinak by měla u rodičů problém.Zrychlil jsem krok a šel k ní. Kelly se na mě jen nechápavě podívala,ale já jsem pokrčil rameny.Chvíli mě sledovala,ale když zahlédla Cass,která se se strachem s očích dívá na profesory, odvrátila pohled.
„Cass?“ zeptal jsem se,když jsem došel k ní.
„Pššt!“ okřikla mě.Začala mi tlačit na záda a tak mě donutila se skrčit.
„Pojď za mnou!“ zašeptal jsem jí do ucha.Chvíli na mě jen nechápavě dívala,ale pak jí došlo,že jinou šanci nemá.
Byl jsem jeden z mála lidí,kteří věděli o tom,že je v tělocvičně zadní vchod,kde jsou staré toalety.Pomalu jsem dovedl Cass ke dveřím a vklouzli jsme společně dovnitř.Hned,jakmile dveře potichu bouchli,ucítil jsem nepříjemný zápach a na pohled to taky nebylo nic hezkého.Cass hned otevřela okno,aby se to tu trochu provětralo.Já jsem prohledával každý kousek a snažil jsem se najít klíč.Cass se zasmála.
„Co je?“ hleděl na ní nechápavě,zatímco ona propadala záchvatu smíchu.
„Ty dveře nemaj zámek.“
Podíval jsem se na Cass a po chvíli na dveře.Začal jsem se nehorázně smát.
„Měl bys mi poděkovat,“ řekla po chvíli Cass a sedla si na zaprášenou krabici. „Beze mě bys ten klíč hledal až do svý smrti.“
Zasmál jsem se „Na to bych se vykašlal.“
„Já ti musím poděkovat,“ úsměv se jí z tváře úplně vytratil. „Neměla jsem tušení,že tu je tohle.Moc ti děkuju.Bez tebe bych byla dopadena.“
Sedl jsem si na protější krabici „Nemáš za co.Můžu se zeptat,co se stalo mezi tebou a Danielem?“
Cass zvedla oči od země a podívala se na mě „Odvlekl mě dozadu,za pódium kde nebyli žádní studenti.Prvně mi říkal,jak strašně mě miluje a pak mi začal šahat tam,no,víš kam.Říkala jsem mu,ať toho nechá.No pak mi nadzvedl šaty a začal si sundávat kalhoty,bylo mi to jasné.Neudržela jsem se,vyběhla jsem pryč a začala jsem na něj řvát,když mě doběhl,“ po tváři jí stékala nejedna slza.
Lítostivě jsem se na ní podíval a pevně jsem ji objal.
Věděl jsem,že Daniel si jen s holkama hraje,chce to po nich a pak je odstrčí.
Cass byla milá,přátelská a zábavná,takže mi jí bylo upřímně líto.Kdyby to byla nějaká nafrněná kráva,tak prosím,ať si s ní ten magor dělá co chce.Ale Cass byla jiná než spousta jiných holek,které Daniel měl.Líčila se jen jemně a to,v čem přijde do školy se moc nezajímala.Byla přirozeně krásná.
Po chvíli se ode mě Cass odlepila „Víš,“ řekla potichu. „jsi fajn kluk.Nevím,co se mi stalo,že jsem si nevšimla tebe,ale právě nafrněného Daniela,jak mu každý říká.Někdo si myslí,že si od takovýho krasavce nechám všechno líbit,ale to se mýlí.Mě nezáleží na vzhledu,věř mi.Jde mi o povahu člověka,“ jemně se na mě usmála.
V místnosti zavládlo ticho.Necítil jsem potřebu něco říct.Cass mi řekla něco,co jsem o ní nevěděl.To,že byla blbá,když si všimla Daniela a ne mě.
Podíval jsem se na Cass.Dívala se na mě s úsměvem na rtech.Věděli jsme,co oba chceme.Naklonili jsme se a spojili jsme naše rty. 

Příběh,který mám již dlouhou dobu uložený ve Wordu.Ani nevím,jak mě napadlo napsat takovýho příběh.

Děkuji za přečtení!

+3

Příběhy a povídky

Autor: Elhan   |   Publikováno: 25.12.2016   |   Zobrazeno: 679x