Nelly

Je to kluk pro mě? -11.kapitola

              Je to kluk pro mě?

11.kapitola

Ou!Jen,abyste věděli.Lucas Wilson má nejhorší známku z naší třídy. Je to největší blbec a sprosťák,jakého znám.Nesnaží se a jeho referáty vždy dopadnou nejhůř.Alexis si povzdechne a s Lucasem se shodnou na jedničce.Dostanou téma bakterie.

Když si jde Alexis sednout zpátky,pošeptá mi „Já si vylosuji takovýho blbce.A tebe si vylosuje Thomas.To máte souzený.“ Zasměje se. 

Vím,že z toho není nadšená.
„To si radši ten referát udělám sama.“ Řekne,když se na našem pokoji bavíme o referátech.
„To máte dobrý.Obě dvě.Ale co já mám dělat,když jsem s Milly?“ naštvaně prohlásí Cloe.
„Ta se alespoň bude snažit a možná z vás budou kámošky.“
Všichni tři vypukneme smíchy.
„Já jí nesnáším.Ignoruji ji.A to mám s ní dělat referát?Prezentovat to s ní a dostat za to známku?“
„Co naděláme.“ Prohlásí Alexis „Jediná,která je spokojená,je tady Terry,že?“ na tváři se jí vykouzlí úsměv.
„Lepší být s Thomasem než s kýmkoliv jiným.“ Poznamenám.Snažím se skrýt to,že jsem z toho nadšená a naprosto vyvedená z míry.
„Když jsi zamilovaná…“ poznamená Cloe.
Alexis se uchechtne.Já po Cloe hodím polštář.Potom se řehtáme smíchy,házíme po sobě polštáře a děláme si ze sebe legraci.
V takových chvílích je mi senzačně.Miluji svůj život.Obzlášť,když mám Alexis a Cloe.
Naposledy,doufám,navštěvuji nemocnici se svým vymknutým kotníkem.Opět mě veze Christian,který mi i pomůže se dostat do ordinace v nemocnici,kde čeká,až mě dokor vyšetří.Rentgen už nepotřebuji a tak mi jen mačká kotník.Už mě nebolí a myslím,že chodit bych dokázala.Opět přichází zdravotní sestřička a pomáhá mi stát.Tělem mi projede pocit štěstí,když se pustím berel a stojím pevně na obou nohách.Sestřička mě pochválí a doktor mi napíše prohlášení, že mohu opět vykonávat tělesné aktivity.Když sestřička odchází,berle si bere s sebou.Už je nebudu potřebovat.
Když vejdu z ordinace,rozloučím se s doktorem,Christian mě odveze na internát.Já po cestě napíšu SMSku rodičům,že jsem se již zbavila berlí,obvaz taky nemám.
Christianovi poděkuji a zároveň mu podávám bonboniéru.
On ji zprvu nechce,ale potom si ji vezme.
Já jdu,už bez berlí,do mého pokoje.
„Nemám berle.Nemám obvaz.Kotník jako nový!“ vykřiknu legračním hlasem,když za sebe zabouchnu dveře od pokoje.
Spatřím Cloe sedící u knihy-což se stává málokrát- a Alexis balící si věci do batohu.

Pokračování přidám zřejmě dnes.

Děkuji za přečtení!