Alkoholismus a kouření

«Nejnovější články | Nelly

Vytvořit blog | Nápověda

Mám jednoho kamaráda se kterým se začalo něco dít.Něco,co se mi ani v nejmenším nelíbí.Něco,co bych u něj nechtěla vidět.Jenomže se to stalo a mě to strašně trápí.
Jsme si hodně blízcí.A proto jsme spolu začali chodit.Je nám oběma šestnáct.Ale John,můj kluk,bude mít za pár měsíců narozeniny. Chystám mu oslavu,mám jí celou promyšlenou.
Ale to jsem ještě nevěděla,co se stane.Celou mou práci mi zničil. Zničil si celé své narozeniny a je mu to úplně někde tam.Jsem na něj naštvaná.
Ale teď vám o tom povím….
Začala jsem u Johna pozorovat změny.
„Píšou mi kluci,chcou,abych se za nima stavil.“ Řekl mi tehdy,kdy jsme k sobě měli nejblíž a vztah s ním byl opravdu super.Sedíme na pohovce v mém pokoji.Bydlím u rodičů.Jak taky jinak,když je mi šestnáct.
„A ty tam pudeš?“ zeptala jsem se ho.
On se na mě podíval „Zlato,chtěl bych tam jít.Už dlouho jsem s nima nikde nebyl.Ale neboj,brzy se vrátím.“
„Okey.Ale slib mi,že budeš pít jen nealko.“ Podívala jsem se mu do očí.
„Jasně.A ty si myslíš,že bych pil něco jiného?“ Nečekal na odpověď, políbil mě a odešel.
Po tom,co za ním bouchly dveře mám divný pocit.Věřím mu,ale ti jeho kamarádi ho dokáží dotlačit k čemukoliv.
Celý ten čas,kdy je John s rukama a dělá bůhví co se snažím nějak se zabavit.Čtu si,píšu příběhy,učím se,dívám se na televizi nebo si kreslím.Docela se nudím.Rodiče mě poprvé nechali samotnou.Jeli na výlet na nějaký tropický ostrov na týden.Zaměstnali uklízečku,která bude každý den v jejich domě uklízet a občas uklidí i u mě.Já bydlím v malém domku.Na zahradě.Je mi tu nejlíp.Dům je příliš těsný a pro mě tam není místo.Tak mi rodiče postavili malý dům.Celý jen pro mě.Hodněkrát tu přespává John,protože jeho rodiče se věčně hádají a hlavně pijí alkohol,který bych já ze svého partnera cítit nemohla.

John odešel v 17:00 hodin a psal mi SMS,že se do tří hodin vrátí.Je půl deváté a on nikde.Začínám mít o něj strach.Každou chvíli se dívám do mobilu,jestli mi neposlala SMS.Ale vždy přijdu na stejnou odpověď, žádná zpráva.Je léto,s Johnem máme prázdniny,takže nemusím chodit brzo spát.Já normálně o víkendech a o prázdninách chodím spát kolem 23:00.
Je 22:30 hodin,pořád nic.Na mobilu naťukám číslo Policie a už už jsem to chtěla zmáčknout,když v tom někdo zaklepe na dveře.Rychle odložím mobil a se strachem,co mám očekávat otevřu dveře.V tom uvidím Johna.
„Zláto“ zakřičí John a vrhne se mi do náručí.
„Johne!“ zakřičím a vtáhnu ho dovnitř.Potom zavřu dveře a dovedu ho k pohovce,kde ho usadím „Slíbil jsi mi,že pít alkohol nebudeš!“
„Všák jsem nepíl.“ Řekne tak,že mu ztěží rozumím.
„Nelži!Vždyť jsi úplně opilej.Ti tvoji kamarádi tě pěkně zřídili.“
„Já jdu spát.“ Řekne John,nahne se ke mně a dá mi skoro pusu,ale já se odtáhnu.
„Smrdí z tebe alkohol.Tfuj!“ V tu chvíli ho nechám na pohovce a jdu se převléct do pyžama.
Mám strašný pocit.Nechápu,jak se toto mohlo stát.Vždy,když někam šel beze mě,vždy mi slíbil,že pít alkohol nebude.A teď toto! Nevěřím, že se toto stalo.Když se převlékám,modlím se,aby John nevstal a nešel za mnou.Nesnáším alkohol.Když jsem převléknutá s úlevou výjdu z mojí šatny a namířím si to do postele.V tom začne John vydávat zvuk,který tak nesnáším,chrápání.
„Johne!Přestaň chrápat.Nedokážu uvěřit,žes to udělal.Probere to ráno.Ale teď zmklni!Chci spát!“ zakřičím.
Nervy mám na krajíčku.A k slzám taky nemám daleko.Skoro celou noc nespím.Dívám se na Johna a doufám,že ráno bude v pohodě.Vím,že na tuto noc řeč přijde.A jsem na ni připravená.Nevím,kde byl.Skoro nevím,s kým tam doopravdy byl.Co když mi jen řekl,že jde za kamarádama,i když jde doopravdy k nějaký ženský?Začnu přemýšlet o tom,jaké by to bylo,kdybych ho já nebo on mě opustil.Je fajn,ale alkohol.To je hnus.Největší jaký já poznám.
Měla jsem dědečka,který pil alkohol ve velkém.Opustila ho manželka,moje babička a jeho dcera,má matka šla s babičkou a začali žít nový život.Jemu bylo strašně a pořád se snažil s pitím alkoholu přestat,ale nešlo to.Byl na něm závislý.Babička se smiřovala s tím,že bude svou dceru vychovávat sama.Z její dcera je teďka moje super mamka a ani bych nevěřila,že někdy toto prožila.Můj taťka v životě nepil alkohol,protože by si to vůči mojí mamce nemohl dovolit a kdyby ano,tak si myslím,že by nechybělo málo a mamka by ho opustila. Stejně jako moje babička mého dědu.Děda umřel předčasně,v 57 letech.Babička se s tím poslední roky dědova života nesetkávala.Byla na něj naštvaná a její dcera,má matka žila v domnění,že její otec vydělává peníze někde hodně daleko.Ale má babička se později rozhodla říct mé mamce pravdu.

Vstanu kolem 9 hodiny.Jdu se převléct do pyžama,když v tom uslyším Johna.Rychle se dooblékám,odhodím pyžamo na prádelníkový koš a jdu rychlým krokem k Johnovi.
Ten vykřikne „Moje hlava!“
„Tak ses včera neměl tak opít.“ Řeknu mu a jdu si ustlat postel.
On si sedá „Zlato.Já se včera neopil.“
„Jo.To jsem včera viděla.Byls úplně opilej.Nechápu,jaks mi to mohl udělat.Vždyť víš,jak nesnáším alkohol.Když jsme se potkali,hned jsem ti řekla,že alkohol nesnáším.Pochopila bych,kdyby ti bylo přes 18 a občas by sis dal pivo nebo něco.Ale je ti 16 a ty ses dočista opil!“ Při posledních slovách na něj skoro křičím.
„Posaď se.“ Já se posadím,i když se mi moc nechce.Z jeho hlasu vycítím,že opilost ho už přešla.On dále pokračuje „Jestli si myslíš,že jsem se opil s klukama,tak se mýlíš.Nebyl jsem u žádný ženský,i když vím,že podle toho,v jakým stavě jsem přišel,si to myslíš.Byl jsem u jednoho známého,který mi zavolal v průběhu našeho klučičího mejdanu.Neznáš ho,je to můj dávný známý.Byly jsme nejlepší kamarádi,ale on se začal zhoršovat tím,že začal pít i kouřit.Já jsem se s ním už nebavil a oni ho dali do pasťáku.Propustili ho pro dobré chování,ale teď je to samý.Pije,okrádá,kouří a obchoduje nelegálně.Já si myslel,že se změnil,tak jsem řekl klukům,že musím za tebou,ale šel jsem ve skutečnosti za ním a tam jsem se opil.Dotáhl mě k tomu.Je mi to líto,jednou mi dal napít a potom nešlo přestat.“ Podívá se mi do očí.
„Takže s klukama jsi byl jenom nealko?“
„S nima jen nealko.Bydlí u rodičů,takže ani nic s alkoholem pít nemohou.Jinak by je rodiče vyhodili.“
„A co tvoji rodiče?“
„Prosím Tě.Ti jsou každý den tak opilý,že k nám domů ani moc nechodím.Radši jsem u tebe.“ Usměje se a potom dodá „Moc se ti za o omlouvám a slibuji,že už pít alkohol nebudu.A s ním už se nikdy nesetkám.“
Já se na něho usměju a věřím mu.Je to můj kluk.Snad už se to nebude opakovat.Vstanu a jdu udělat snídani.
***
15.8. 2015-den Johnových narozenin
Všechno mám do posledního vymyšlené.Jídlo,výzdobu,program, písničky,seznam hostů,dárky,dort,prostě všechno.
Ale to jsem něvěděla,co se stane.V den Johnových narozenin…
Od dne,kdy se John opil se to už neopakovalo.Žádný alkohol a ani slovo o té noci nebo o tom jeho kamarádu.Rodičům jsem nic neřekla i když mě to občas trápilo.
Ten den jsem se cítila skvěle.Byly prázdniny a tak mě nezatěžovala škola.A hlavně jsem se těšila na oslavu.John dnes slavil 17 let.
Ráno jsem se probudila natěšená po boku Johna.Rodiče už přijely z týdenního výletu.Dovolili mi,aby John spal u mě,protože mi věřili a taky proto,že se ve dnech,kdy tu nebyli nic nestalo.Uklízečka říkala rodičům,že tu nemusela skoro nic uklízet.Já,když jsem se nudila,jsem uklízela sama v domě rodičů a u sebe jsem měla vždy pořádek.
Jako každé ráno jsem se šla převléct,učesat a umýt.Udělala jsem sobě i Johnovi snídani.Šla jsem vzbudit Johna,ten mi dal ihned po probuzení pusu a chvíli jsme se líbali.Zatímco se John převléct a umýval,já jsem ustlala postel a nachystala jídlo na stůl.S úsměvem jsme se oba nasnídali.
John možná tušil,co ho čeká a,že já jeho narozeniny jen tak nenechám.V tento den je mu 17,za rok je plnoletý.V průběhu snídaně jsem přemýšlela,kam Johna vyhnat,aby nic netušil.Napadlo mě,že bych to domluvila s jeho kamarády,ale po tom co se stalo jsem si nebyla zas tak jistá.Ještě by mi chybělo,aby se na své narozeniny opil. Nakonec jsem si řekla,že by bylo nejlepší,kdybych ho vyhnala s jedním jeho kamarádem,který je,podle mě nejlepší co se týče zodpovědnosti.
Když je John u mých rodičů a povídají si o jejich výletě na tropické ostrovy,jsem já nenápadně našla v jeho mobile číslo na něho.Ne,toto nebylo vloupání do jeho soukromí.Jen jsem se podívala na kontakty a poté,co jsem našla to,co jsem hledala,jsem mobil dala zpět tam,kde byl.
Zavolala jsem mu a poprosila jsem ho,aby ho vzal do kina na nějaký film a potom ještě někam,aby přišli v 17:00.Hlavně bez alkoholu a kouření,dodala jsem.Při těchto slovech jsem cítila,že je George překvapený,ale já jsem si toho nevšímala.Ve 13:00 George zaklepal na dveře a John souhlasil,že půjde s ním.Věděla jsem,že už něco tuší. Když George s Johnem zmizeli za roh,obvolala jsem všechny,kteří mi slíbili,že mi pomohou při přípravě.Museli jsme vyzdobit celou zahradu,naskládat jídlo a ještě některé dodělat,naskládat dárky, přenést stoly a židle.Bylo toho hodně.Ale věděla jsem,že Johna to potěší.Moji rodiče už začali vše chystat a já jsem jim pomáhala.Po příchodu všech,kteří se mi nabídli,že mi pomohou.Muži uspořádali židle a stoly.Ženy dávali na stoly jídlo a dárky,které přinesli a některé z nich vyzdobovali celou zahradu.

Jakmile jsme měli hotovo,měli jsme 15 minut volno a mohli jsme očekávali Johna.Já jsem se šla nejprve převléct,ale pořád mi zbývalo dost času a mě nenapadlo nic,co bych mohla jít dělat.Vše bylo do posleního detailu dodělané a připravené.A tak jsem přemýšlela,co budeme s Johnem dělat po párty.Napadlo mě,že bychom si mohli udělat hezký večer,pustit nějaký film,poslouchat písničky a potom,vy víte co.
Jenže to byla má fantazie.Ale většina věcí se nestane právě tak,jak byste si to přáli.A toto byl můj případ.
Trochu jsem vyzdobila i můj malý dům a vyndala jsem ze své skříňky pár filmů,které jsem shlédla už několikrát.Těsně před 17 hodinou jsem šla na zahradu,kde už čekali všichni.Já jsem netrpělivě přešlapávala na místě.Když jsem zjistila,že je 17:05,všichni se mě začali ptát.
„Kde je John?“
Já neměla odpověď a tak jsem jen naznačila,že nevím.
Po dalších 10 minutách čekání jsem šla do svého malého domu.Ze zahrady se ozývali divné zvuky a já jsem každou sekundu přihlížela k oknu,jestli už se neobjevil John.Nikde nebyl.Nevěděla jsem,kde je. Rozhodla jsem se zavolat Georgovi.
Na páté zazvonění mobil zvedl „Kate?“
„Jo,jsem to já.Kde je John?Už jste tu dávno měli být.“ Jsem čím dál tím víc nervoznější,protože vím,že na zahradě jsou také nervozní.
„Mě se neptej.Se mnou není.“ Zarazila jsem.Jak,že s ním není? „Byli jsme spolu v restauraci a ona tam k němu přišla nějaká holka a on s ní odešel někde dozadu.Potom se vrátil,zaplatil,vzal si věci a šel někam s tou holkou.Říkal jsem mu,že kam jde,že se máme v 17:00 vrátit.Ale on v 16:30 odešel a řekl mi,že ať se nebojím,ať klidně jdu,že on se za tebou do 17:00 dostane.Tak nechápu,kde je.“
„S jakou holkou?“ vyhrknu hned.
„Nevím.Byla mladá,nebyla plnoletá.Mohla být stará tak,jako ty.Měla blonďatý vlasy a myslím si,že byla trochu opilá.Šel z ní cítit alkohol.“
Bože,řeknu si.Tak on odešel s opilou holkou.Bůhví,co s ní dělá!Dostala jsem strašné nervy.
„Já vím,že jsem ho měl přemluvit,ale on nechtěl.Pořád mi říkal,že se do 17 hodin vrátí.Ale jak vidím,tak se nevrátil.Nevím,kde je.Můžeš zajít do té restaurace a zeptat se obsluhy.Ale veř mi,nedovolil jsem mu se ani trochu napít alkoholu.“
Nemohla jsem najít slova „Ok.Dík.Kdybys něco věděl,ozvi se.“

Jsem naštvaná.Odhodím mobil na postel a výjdu z domu „Lidi.Moc se omlouvám,ale dnešní oslava se nemůže uskutečnit.Oslavenec někde uvízl.Moc vám děkuji.“ Snažila jsem se znít,co nejklidněji,ale moc mi to nešlo.
Desítky lidí,mých znamých a Johnových i mých kamarádů i příbuzných,se mě ptali,co se stalo.Ale mí rodiče,chválabohu,všem lidem oznámili,že Johnovi není dobře.Za což jsem jim byla vděčná, protože já bych nevěděla,co mám říct.
O zbytku večera vám povídat nebudu.Pustila jsem si film a jedla jsem k tomu zmrzlinu,ze zoufalosti jsem každou minutu zapínala mobil, jestli mi nenapsal.Ale opět jsem se dozvěděla jen to,že mi nepřišla žádná zpráva.
Usla jsem okolo 11 hodiny.Byla jsem unavená,ale bez Johna se mi usínalo blbě.
Někdo klepe na dveře.Já rychle vyskočím z postele,podívám se na hodiny a když uslyším další klepání s nechutí otevírám dveře.
Ten,kdo je za dveřmi mě překvapí,ale i naštve.
„Tos přišel brzo.“ Řeknu otráveně.
John,ano John,se na mě podívá,já uhnu,on vejde a následně zavře dveře „Kolik je hodin?“
„2 hodiny ráno.“ Odpovím „Můžeš mi ksakru říct,kdes byl?“
On mi odpoví úplně něčím jiným „To,co je na zahradě je pro mě?“
Takže si toho všiml,řeknu si „Jo.Celou dobu,cos ty byl s Georgem jsme všichni přichystávali tvou oslavu.Já koupila dort,pozvala všechny a ty sis šel někam s ňákou holkou!“ zakřičím.
„Jak to víš?“ řekne otráveně a sedne si.
„George…“
„Okey.Stejnak nemám jinou možnost.“ Nechápu,co tím myslí,ale neozývám se.Sednu si na postel.On pokračuje „S Georgem jsme šli do restaurace,kde jsem fakt pil jen nealko.Jenomže potom tam přišla má známá.Já jí nemohl říct ne,ale slíbil jsem,že se vrátím k tobě v 17:00.“
„Ale nevrátil ses“ přeruším ho.
On nereaguje na mou poznámku a pokračuje „Dlouho jsme se neviděli.Ona mě odvlekla nahoru,kde se pronajímaly pokoje a já s ní šel do pokoje.Neboj,nic se neudálo.“ Ihned mě napadne,co by spolu v pokoji mohli dělat.Ale nekřičím po něm,nehrotím to „Ale v jejím pokoji byl také on.Můj dávný kamarád,kterého jsem potkal,když “ odmlčí se „Ty víš co se stalo.Já nesledoval čas a nějak mi nedošlo,že na mě čekáš s oslavou.Ano,omlouvám se.Trochu jsem pil alkohol“
Beze slova jdu spát a on za chvíli taky.
Jsem naštvaná,ale nebudu to hrotit.Jsem unavená,nechce se mi nic řešit.
Další dny se mi John věnuje naplno a oslava se koná hned den po tom.Ale to,co se stane den po oslavě naprosto změní všechny mé city k Johnovi.
Když je John u mých rodičů,kam se chystám za chvíli i já,trochu uklízím.Ve chvíli,kdy odložím jeho tašku z komody na pohovku, nechtěně mi spadne a vysype se z ní několik věcí.Ihned,jak si všimnu,že je taška na zemi,začnu to vše sbírat.Ale najednou mám velké nutkání se mu podívat do mobilu.Nevím,čím to je,ale nakonec se mu přeci jen do mobilu podívat.Mířím k SMSkám,kde ihned uvidím poslední kontakt s „Lucí“.Normálně bych to nikdy neotevřela,ale svírá mě nepříjemný pocit.Otevřu SMS.
Lucí ->
Včera to bylo báječný.Doufám,že to zopakujem.Miláčku <3¨
John -> Lucí
Nech toho.Ty víš,že to včera byla chyba a já byl opilý.Mám už holku.Nic proti tobě.
Lucí ->
To ti nejsem dost dobrá?A opít by ses mohl častěji <3
John ->
Nech toho.Seš fajn kámoška,ale nic víc.
Potom už nic zajímavýho v mobilu nenajdu.Ale toto mi stačí.Když dávám zbytek věcí do tašky,najdu balíček cigaret.Toto už je moc!

Pokračování na mém blogu !

Nelly

Alkoholismus a kouření

Další články autora

Komentáře

Nový komentář