Já a spánek?
Dobrý večer. Nebo snad dobrou noc? Je jedna hodina ráno a já nemám nic lepšího na práci než psát tenhle příběh, který si málokdo přečte, protože bude publikován brzo ráno a než se někdo dostane k jeho četbě, bude už dávno pohřben pod tunami dalších článků. Ale co už. Stejně, koho by to napadlo psát článek v době, kdy všichni sladce spí? Ovšem takový je život. Někdy je lepší se neptat proč a přijmout skutečnost takovou, jaká je bez jakéhokoliv vysvětlení. Ale od začátku - bylo asi devět večer, když jsem si namíchala první drink - frisco s pepsi colou. Pak už to šlo z kopce: do pohárku se přililo bílé víno, a potom energeťák a dohromady vytvořili kombinaci, která nedávala mým očím a játrům spát. Věděla jsem, že tenhle zážitek si už nechci opakovat. I když díky němu vznikl tento příběh. Uprostřed noci, na telefonu, zatímco si její rodiče myslí, že už dávno spí, tvoří tato dívka sérii příběhů inspirovanou jejími vlastními zkušenostmi a životem. Neřeší, jestli jení tvorba obdrží pochvalu nebo kritiku - každý si musí najít to své. Své téma, které chce číst a nebo ho prožívat. Noc je kouzelná a velice inspirativní.
HryProDivky.cz
Komentáře
Naty a Kája
(Fazole)
Tak tohle mě pobavilo. "Pod tunami dalších článků", holka, kéž by. Aktivita se pohybuje jen o něco málo nad bodem mrazu. No, ale k samotnému... čemusi, co jsi zplodila. Už když jsem viděla tu kategorii a délku článku jsem měla špatný pocit. Řeknu ti, můj špatný pocit jsi nezklamala. Ale dobře, i v pár větách může být víc než v celé povídce, ale to rozhodně není tvůj případ. Pokud chceš tvoři příběhy/povídky, tak směle do toho, máš mou podporu (a kdykoliv si můžeš napsat o radu nebo kritiku před vydáním), ale co mělo znamenat tohle? Má to být fikce, nebo ses večer nudila? Třetinu - minimálně - tvoří pouze nějaké "kňučení" o tom, jak si to nikdo nepřečte. Neber mě zle, ale nedalo se to číst jinak než s povytaženým obočím a vykulenýma očima. Co je v tom příběhu? Reálně, odpovz mi, o čem to bylo? Vždyť bys mi ho mohla pod komentář přepsat tu povídku, jak krátké a o ničem to bylo. Rozhodně by to nebyl špatný začátek něčeho delšího, ale samotné? Příště rozhodně pozor i na to, v jaké osobě mluvíš. Začala jsi v první osobě a pokračovala ve třetí, takhle to nebude fungovat. Nemusíš ten článek mazat. Stačí, když podle něj napíšeš něco lepšího.
Přeji hezký zbytek dne. Hodně štěstí.
Naty a Kája
(Fazole)
Lagoona Blue: Abych byla upřímná, taky jsem úplně zapomněla, že můj koment i tvůj článek existuje.
Asi se mi teď článek a můj komentář úplně číst nechce, nicméně děkuji, že sis i po tak dlouhé době našla čas mi takhle dlouze odpovědět.
Lagoona Blue(Správné Holky (SH))
Naty a Kája: Ahoj, promiň, že se ozývám až po třech letech, ale dříve jsem si toho komentáře nevšimla, popravdě jsem na tehle můj konkrétní výtvor dočista zapomněla.
Pokud jde o tvou otázku, co to mělo vlastně být a co v tom mělo být za myšlenku, tak řeknu jen – přeber si to sama. Ale svým způsobem to má být něco jako krátký zápis z deníku, do kterého píšeš jen, když máš nějakou inspiraci, nebo myšlenku. A takový zápis obsahuje i kňučení nad něčím, nebo i zamyšlení či nějakou vlastní myšlenku. Moje články (konkrétně tento článek a pak ještě dva po něm následující a ostatně i další články, které vyjdou potom) mají funkci jakéhosi deníku, jednotlivých zápisů, které jsou plné mých zkušeností, zážitků, myšlenek a všech jiných věcí, které takový osobní deník zahrnuje. Některé články jsou kratší, jiné delší – tak jako zápisy v deníku. A je jen na tobě, jestli tento deník, nebo jen jeho jednotlivé části, budeš číst či nikoliv. Ale děkuju za reakci, kritiku, rady a tak dále. I tobě přeji hezký zbytek dne, nebo spíš, večera. Hodně štěstí i tobě.