HryProDivky.cz
Laura 1. část
Jmenuji se Laura. Je mi 17 let. Právě jsem zjistila, že mám vážnou leukémii a teď vám budu vyprávět do konce svého trápení svůj příběh.Byla jsem od narození celkem rozmazlené dítě boháčů, ale po hádkách s otcem a útěku z domu, mě otec vydědil. A tak se protloukám už rok životem bez nich.
Ano, vím, že bych měla žít ještě rok se svými zákonnými zástupci, ale Já už se do toho domu nehodlám vrátit. Ať si ten lakomec strčí ty svoje peníze někam!
Matka mi naštěstí dala nějaké peníze před odchodem a našla mi bydlení v menším domku na okraji města. Za to jsem jí moc vděčná.
Ve škole jsem vždycky byla za jednu ze tří třídních Grácií. Holky se se mnou snažili seznámit, aby se dostali do elitní desítky a kluci mě prostě viděli jako nejvyšší cíl svých sexuálních choutek. A Já se chovala vcelku jako mrcha. Asi toho budu litovat do konce života, že jsem si nenašla pravé přátele ve třídě. Mám akorát horu obdivovatelů, která se rozdrolí až zjistí, že jsem marod.
Včera byl celkem normální den. Mám právě zkoušky, ale Já se na učení vykašlala a akorát fotila v zadní lavici selfíčka. Pak byla přestávka a já se šla upravit. Na chodbě jsem zničehonic ztratila vědomí. Vůbec netuším jak se to stalo, ale vzbudila jsem se až v nemocnici a jeden kluk ze třídy si mě vyfotil a poslal to ostatním spolužákům s nápisem: 'Dlabu na učení, stanu se hypochondrem.'
Od ostatních mi hned přicházeli zprávy jako 'Ty jsi borka Lauro!' Ale chodili mi i zprávy tohoto typu 'Akorát se vytahuješ a chceš vzbudit lítost, jen abys získala další pozornost. Jsi jedna velká ubožačka, co špatně skončí.'
Těch byla většina, psychicky jsem to tak tak zvládla.
Bohužel dneska jsem se dozvěděla daleko horší věci a důležitější než byly obyčejné nenávistné zprávy. Vždyť měly najednou v té druhé polovině pravdu. Jsem ubožačka a skončím špatně a tohle je začátek mého konce.
Nakonec jsem šla po propuštění z nemocnice hned do školy a uvažovala o své nemoci. Neměla jsem se ani komu svěřit a moji nynější přátelé by to rozkecali po celé škole a Já bych skončila ještě hůř. Jen jsem to řekla své třídní a řediteli. Naštěstí mi schovívavě upravili výuku kvůli léčbě a šli se mnou do třídy.
Učitelka mě poslala na místo a s ředitelem vysvětlovali ostatním, že teď budu hodně často pryč. Většinou mě začali propalovat pohledem, že se jen ulívám.
Ach jo. Nemám nikoho. Mám jen tento příběh.
Nedivte se. Tento příběh probíhá a tak budu často psát v přítomnosti.
Komentáře
_zu.za_
to je proste top♥
Slečna z Gallifrey
(►Mysterious◄)
_zu.za_: Tak čti dál... : D
Simka39
(Girl´s Dream)
Celkem dobrý příběh.
Slečna z Gallifrey
(►Mysterious◄)
Simka39: Však ono to pokračuje dál : )