HryProDivky.cz
PřekladyCP#1- Potíže spolubydlících
Potíže spolubydlících
Toto se mi opravdu stalo před několika lety na univerzitě umění ve Philadelphii.
Ve druháku jsem sdílel pokoj s dívkou jménem Kara. Byla jazzová vokalistka, ale hlavně ji zajímala opera. Měli jsme malou místnost v šestém patře nazývanou „Juniper hall“. Stěny této místnosti byly tenké, a když Kara trénovala pozdě v noci, nemohl jsem usnout. Po měsíci takto probděných nocí jsem ji přesvědčil, aby svůj trénink praktikovala v hudebním studiu v Merriam divadle, které sídlilo o blok dál.
Jednou, kolem osmé hodiny večer, Kara oznámila, že by dnes trénovala déle, kvůli nastávajícímu recitálu a že nebude doma před půlnocí. Skvěle, myslel jsem, že to znamená, že dnes mohu jít spát brzy (byl jsem vyčerpaný… měl jsem totiž strašný den v hereckém studiu a byl jsem připraven odpadnout, jakmile jsem dojedl večeři.) Řekla dobrou noc a s kávou a notovými záznamy v ruce odešla.
Udělal jsem nějaký opékaný sýr a polévku, a když jsem to dojedl, začal jsem se připravovat do postele. Když jsem se dostal ze sprchy, má víčka mi připadala tak těžká, že jsem si mohl jen stěží vyčistit zuby. Vzal jsem si své pyžamo a doplazil se na horní část naší patrové postele. Usnul jsem hned, jakmile má hlava dopadla na polštář.
Měl bych vám trochu popsat náš byt. Při vstupu, je ložnice ve dveřích nalevo. Naše koupelna je uvnitř ložnice, vchod je jen kousek od postele (Tato Univerzita je skvělá v tom smyslu, že nemusíte sdílet koupelny).
Každopádně mě probudil zvuk zavírajících se dveří našeho bytu. Otevřel jsem oči a líně jsem zkontroloval můj telefon: půlnoc, přesně. Znovu jsem si lehl a zavřel jsem oči. Slyšel jsem, jak Kara vchází do místnosti a zastavuje se kousek od postele. Kontroluje, jestli spím, pomyslel jsem si. Lehla si na postel pode mnou, což bylo zvláštní, byla totiž puntičkář na mytí zubů před spaním. Ale znovu, zkoušky jsou za rohem a my jsme byli všichni velice vyčerpaní. Madrace pode mnou chvíli vrzala, a pak bylo ticho. Ani jsem nemohl zaslechnout, jak dýchá.
Začal jsem znovu usínat. Byl jsem na okraji hlubokého spánku, než mě znovu probudil hluk.
Klíč v zámku.
Otevírání dveří.
A Kara vstoupila do našeho bytu, za zvuku operní melodie.
Matrace pode mnou zavrzala.
Monsters don´t sleep under your bed..they scream inside of your head..bye..
