Čau, tady Terka

Byly jsme kamarádky...

   Byly jsme kamarádky... nejlepší. Tak proč mě tak nenávidíš? Ony i něco nasadily do hlavy? A ty jim věříš, i když se známe od školky?

   Pamatuješ? Sebrala jsem ti fixu a vrátila ti jí s kamínkem. Napsala jsem na něj Nejlepší a na svůj Kamarádky. Nehnuly jsme se od sebe na krok, znala si moje tajemství a já znala tvoje. Hodnotily jsme navzájem kluky, dostávaly jsme se do problémů a teď nic... 

   Jak tě vůbec pomluvily proti mně? Na tom si už nezáleží. o tě nenapadlo, jak trpím? Jak mě to bolí? Že nekrvácím jen když mě zmlátí na záchodech, ale i ze srdce, když vím, že stojíš za rohem? Královny školy... můžou mít kohokoliv, tak proč mi vzaly jedinou osobu, kterou jsem si pustila k tělu?

   Zkoušela jsem ti volat, ale ty sis asi blokla moje číslo... jen, aby si nemyslely, že se ještě bavíš s tou "divnou holkou". Nebo, když jsem si myslela, že konečně můžu být šťastná, když mě Kyle konečně pozval na maturitní ples, a tvoje kumpánky po celé škole vyvěsily nápis DĚVKA s mojí fotkou. Utekla jsem na záchody a zase jsem odcházela s krvácením z nosu jen kvůli těm šikanátorkám...

   A teď? Krásná, nastrojená, v nejkrásnějších šatech na světě sedím v pokoji, místo toho, abych šla na ples s Kylem. Náš kamínek mám pořád schovaný a nejvíc mě bolí vědomí, že jsi ho nejspíš vyhodila... prostě ne dost dobrá pro tebe. Co ale chci tímhle dopisem říct? Až ho bude někdo číst, já budu buď v nemocnici nebo mrtvá. Prášky na spaní jsou zázrak. Pomůžou usnout nebo zabít. Pro mě platí ta druhá možnost. Kolik jich potřebuješ na ztrátu vědomí? Pro jistotu půl krabičky... Ale já chci myslet na něco hezkého. Jak jsme se poznali s Kylem, jak jsem se poznala s tebou... i když mě nejspíš nenávidíš, já na tebe vždycky myslela jako na kamarádku. Na tu nejlepší. Kyle mi pořád volá, nejspíš, kde jsem. Bude mi chybět, ale asi ne tak jako ty... Bože, už je to tady... ale i s rozostřeným viděním si jsem jistá, že poslední telefonát není od Kylea... a vyzvání naše melodie. Promiň, ale už to asi nikdy nezvednu. A asi je to tak lepší, měj se hezky s královnami školy. Ale co když mi voláš, aby ses zeptala, jak se mám? Co když...

 

 "Kyle, nebere to... chovala jsem se strašně a je mi to strašně moc líto. Jdu se za ní podívat. Snad je v pořádku..."




   Tak jen tak na odlehčenou na konec: Nikdy nekašlete na svoje kamarády, jen abyste byli cool. A (trochu ohraný, ale vážný) jestli víte o šikanátorech, zkuste nějak pomoct obětím. To by ode mě bylo všecno, mějte se hezky, jestli se vám tahle kravinka líbila, dejte plus, popřípadě koment a zase někdy za sto let ČAU, já musím pro kapesníky, abych si nerozmazala řasenku.

Komentáře

Nový komentář

Přidávání komentářu je povoleno pouze přihlášeným uživatelům. Zaregistruj se a přidej sem svůj komentář.