znamení vampíra

1.část příběhu ♥

Už jako malá jsem byla jiná než ostatní, nemyslím tím jen můj vzhled vždycky jsem měla pocit že mezi rodinu,kamarády nepatřím. Často jsem si hrávala sama i přes velkou snahu rodičů jsem se nikdy moc s nikým neskamarádila. Když mi bylo třináct začalo se to nejspíš zhoršovat. Někdy jsem měla chuť někoho zabít ale co na tom bylo horší, neměla jsem k tomu žádný důvod.Moc jsem tomu ale pozornost nevěnovala. Uplynulo pár měsíců a mě se blížily mé 14 narozeniny a protože je mám v létě, bývá na ně vždy velké teplo a moc slunce. Už jsem si na to docela zvykla ale tentokrát mi slunce vadilo o hodně víc než obvykle a tak jsem byla celý den doma na půdě kde jsem v příjemném chládku četla krevní pouto. Bavily mě knížky o nadpřirozenu, byly totiž rozhodně lepší než nějaký román. Ven jsem vylezla až po deváté večer, obloha se začínala chystat spát a všechno začalo utichávat a tak jsem šla na procházku. Šla jsem polí cestou za vesnicí a přemýšlela nad tím co na knížkách o temných silách a nadpřirozenu je pravda. Po pár krocích jsem něco za sebou uslyšela, Okamžitě jsem se otočila ale nikdo tam nebyl. Pomyslela jsem si že jde nejspíš o zajíce nebo srnu co právě byla v krmelci a já jí zkřížila nejspíš cestu. Otočila jsem se zpět a pokračovala v cestě. Ani ne za minutu kolem mě něco tam rychle proběhlo že to snad nebylo možné a vlezlo to do křoví přede mnou. Teď už jsem se začínala bát. Zastavila jsem se na místě a snažila se opatrně a pomalu se otočit a začít utíkat. Ale ta pomalá chůze mi dlouho nevydržela, keř se pohnul a já začala rychle utíkat zpět do vesnice. Utíkala jsem podle mě opravdu rychle a doopravdy jsem ani nevěděla že tak rychle běhat umím. Z mého běhu mě zastavil ale hrubý hlas:,,Jestli chceš žít tak se zastav!". Vystrašeně jsem se zastavila a pomalu jsem se otáčela. Bála jsem se, že to bude nějaký úchyl. Ale tím jsem si nebyla úplně jistá. Byl to vysoký a svalnatý muž. Byl celý v černém a šla z něj velká zima. Pohlédl na mě a řekl:,,vypadá to že po dlouhých letech se znovu setkáváme má královno." Začal se usmívat a přistupovat blíž a blíž. Otočila jsem se a snažila se utéct ale jako bych byla celá úplně ztuhlá a ledová, nemohla jsem utíkat Ozvala se rána a

Pokud chcete pokračování příběhu na kterém teď pracuju. Stačí dát +

Komentáře