xD všechno možné xD

Emmy a její (ne)obyčejný svět

Ahooj !! Dneska jak vidíte tu máte můj příběh o třináctileté Emmy se svou starší sestrou Lili v novém domě.Když některé z vbás milých čtenářek to čte poprvé tak tu máte i první dvě části a vynechaný řádek znamená že od dalšího řádku je to pokračován co je napsané jen tady ;))Tak konec zdržování jdeme se pustit do psaní !!

Kapitola 1 Moje rodinka


Čauky, Jsem Emmy Lissteová a říkejte mi Emm.Mám ráda psaní knih a také čtení.Narodila jsem se v Evropě na Slovensku ale když mi byly tři roky tak se naše rodina z pracovních důvodů přestěhovala do České Republiky.Mám 13 let .Moje máma Elissa je květinářka a táta Mike je Policista.Zítra je prvního zíří a mám nastoupit na novou školu která se jmenuje nějak Leenova základní škola. Máme nový dům ( to jste ale už asi pochopili ) a konečně mám svůj vlastní pokoj kde nejsem se svou otravnou sestrou Lili která má šest. Sedím tu na posteli mezi kupou nevybalených krabic a na ponožce mám přilepený kousek izolepy z krabice ve které jsou buď boty nebo lampička na stůl. Počkejte chvilinku - už je pryč.Můj pokoj má na stropě malé světlo které svítí divně červeno-oranžově.Moc se do té Leenové školy netěším a hlavně se bojím že tam nezapadnu. Ani ne kvůli toho jak příšerně vysoká jsem ale kvůli něčeho jiného...Nevím jak vám to popsat...Ale jedna věc je hlavní : Musím si tam najít alespoň jednu jedinou kamarádku která mě podrží při podělané písemce a dalších věcech kvůli kterým bych se bez kamaráky zhroutila. V mém pokoji Je jenom stůl,postel a jinak jenom spooooooustu nevybalených krabic do kterých se mi vůbec nechce.Jenom jednu vybalenou mám a to je krabice s knížkama.Všechny ty knížky mi leží na stole,na posteli, ve stole, pod postelí, no prostě je mám všude.Máme ale fakt hezký a hlavně velký dům.Dokonce je tam o tři pokoje víc než bylo v tom našem starém domě ve kterém teď už nebydlíme se usadila rodina s jedináčkem který má pět let.Doufám že se jim tam bude líbit tak jak se mi tam líbilo mě.Pořád jsme na venkově a moje střední škola je od našeho domu celých 4,5 kilometrů chůze !! Ale přiznávám se že mě z toho 1,5 kiláku doveze autobus."Heeeej, Emííííí, je oběěěd !!"zaječí moje mladší ségra a vtrhne mi do pokoje.Při tom zakopne o jednu z mých mnoha krabic a začne naříkat : " Měla by sis tu uklidit !!A co to má být tohleto ??!! Takový bordel tu máš ??!!" v tom se ozve mámin jemně naštvaný hlas co patřil Lili : "Lilinko, mluv hezky na sestřičku !!" slyšela jsem jak si potom něco říkají z taťkou ale neslyšela jsem co.. " Tak binec, no..." řekne otráveně Lili a vaplázna na schodiště do kuchyně jazyk."Hele, Lil, jdi z mýho pokoje, jo ??A vzkaž mamce že už jdu k obědu." řekla jsem pomalu a snažila jsem se i klidně."Máš jít hnedka !!" ozve se Lili a udělá dva kroky vpřed jako že nepůjde."Lili okamžitě jdi z mýho pokoje a to bleskově !!" zvýším hlas a položím knížku Divergence na postel."Ne, já nejdu."urazila se Lili a dupla bačkorou s nápisem Winx Club ."Sprintově vypadni z mejho pokoje El !!!"začala jsem zuřit."Nénenéne!!" zvolala drze Lili a vyplázla jazyk.To bylo už i na mě moc a mrska jsem knihou o stůl.Vstala jsem z peřiny na posteli a šla rozzuřenáma dupavýma krokama za Lili.Ta pochopila že zašla příliš daleko a sprintově vystartovala ze schodů.Konečně jsem měla klid.Sedla jsem si na postel a pořádně jsem se začetla do té knížky co tam na mě 15 minut čekala.Když jsem očetla kapitolu vzpomněla jsem si na Oběd a bleskově běžela do kuchyně.Naštěstí ale všichni teprve sedali na místa u stolu.Byly palačinky polité horkou čokoládou a šlehačkou.To jsem si ale pochutnala to teda jo !! :PP Po obědě jsem byla šíleně moc přejezená a to měla přijet nějaká mámina kolegyně z práce a já jakožto její třináctiletá dcera jsem měla podle ní "Donést a nabídnout jídlo a pití" což v její řeči znamená že je mám obsluhovat.Jak teď zvoní zvonek tak předpokládám že kolegyně je tu a s ní i obsluhování jí a mamky...A jako vždy je Lili ve svém pokojíčku a hraje si tam z panenkama Barbie a poníkama princezen.Jak jste si už možná všimli tak jí nikdy neříkám Lili. Řeknu jí třeba Lil,El,Lila ale nikdy ne Lili protože je to "zakletý jméno" od mojí školky.Povím vám to celé od začátku.Ve školce jsem si každý den hrála v takovém stánku z jídlem.Dokud nepřišla nová holka.Přišla do toho stánku z jídlem a vyhnala mě od tamtud.Zjistila jsem že se jmenuje na L.Ale ta holka se chovala tak povznešeně že řekla : "No miminko hádej !!" a dala si ruce v bok.Já na to : "Lenka,Lucka,Lisa,Lili..." a ona mně zastavila na Lili a tak jsem věděla že se jmenuje takto.Potom mi dělala a do teď dělá ze života peklo a je na mě zlá.A proto je Lili pro mně prokletý jméno.Ale zpátky na zem, ta kolegyně byla strašná.Ne, byla přímo HROZNÁ !!Ze začátku jen řekla jestli bych jí nedonesla sklenku vody a tak mi to připadalo normální a donesla jsem jí velkou sklenici plnou vody.Ale pak si začala stěžovat že ta voda je moc teplá a když jsem jí tam dala tři kostky ledu řekla že je moc studená a měla jsem jí tam dát o půl kosty ledu méně.Ale to byl jen malicherný začátek.Měla hlad a tak jsem jí doneskla Hambáč a kousek čokolády a ona zase začala : "Elí, to jako mám jíst tohleto ??Ta čokoška je za tři dny prošlá a v tom hamburgeru není hořčice a je tam slanina kterou nejím.A málo salátu...Hmmm...Moc soli na těch nekvalitních houskách a ta čokoláda je bez oříšků."řekla zase moje jméno špatně a k tomu tolik stěžování !!Pořád si takhle vymýšlela a já jsem fakt měla sto chutí být tak sprostá a tak jí vynadávat že by na to do smrti nezapomněla.Ale já nemohla říct ani jedno neslušné slovo.Ani jedno nehezké tvrzení.Páč pokud bude celou tříhodinovou návštěvu u nás spokojená a bude se jí tu líbit tak by měla máma dostat asi o deset tisíc větší výplatu... Jak KONEČNĚ odešla z našeho domu tak jsem doslova upadla do postele z knížkou Divergence a měla jsem chvilku klid v ráji.V tom ticho jako v hrobce prořízl vysoký hlásek mojí mladší ségry : "Emm mám hlad, udělej mi sváču !!"Měla jsem chuť jí něco říct ale fajn.Protože mamka jela na nákupy a taťka je v práci tak jsem jí udělala jogurt z kakaem a do toho jsem jí dala pár jahod a lentilek.To samé jsem udělala i sobě.Lila byla úplně nadšená a celé to do sebe naládovala.Já jsem si taky pochutnala.Přiznávám se že bylo strašně krásné vidět otravnou mladší ségru tak nadšnou z vašeho činu.Není zas tak špatní mít sourozence :)).A potom mně tak objala že jsem málem tu výbornou sváču vyhodila spět na denní světlo.Ale zadržela jsem zuby a zústalo to tam kde má být.Jsem nechutná ne xDDD ale potom přišla máma ..Navečeřela jsem se a šla spát..

Kapitola 2                        Šílený sen, šílený den

Tomu by jste vážně nikdy v životě neuvěřili !! Ve snu se stalo něco tak šílenýho že to ani nemůže být pravdivý sen.Ale je to tak, to jako fakt.Dneska se mi zdálo že jdu po úžasném městě a zničeho nic se to proměnilo v tu nejděsivější hororovou část o úplňku. Za mnou se začaly mihotat obrovitánské stíny rukou a snažily se mi něco říct.Ale já se tak bála že jsem začala zběsile utíkat přes celé černé město plné překážek jako jsou liány a oživlé auta.Ty stíny mě ale pořád pronásledovaly jako by mi chtěly něco fakt důležitýho zdělit a přitm mně chňapnout za kotník a odnést do nějaké nekonečné černé díry.Já se ale zastavila a něco - nevím co přesně to bylo ale neumím to popsat - táhlo abych si poslechla co se mi ty záhadné stíny snaží povědět.Slyšelůa jsem příjemný a docela zoufalý hlas mladé ženy : "Emmy Lissteová, potřebuji tvou pomoc.Jsem sice nividitelná ale jen ty mě dokážeš pomoci.Čekám u Leenu . Zbohem Emm ." A to je vše co jsem zaslechla když v tom začal zvonit budík.Neochotně jsem ho zaklapla a lehla si z hlavou hlouběji do polštáře.Byl to šílený a děsně opravdový sen a motala se mi hlava.V tom mi v té mé rozmotané hlavě blejsklo : "Škola ?škola, škola!První den !Musíš přijít !!" máma na mně zavolala z kuchyně :" Emínko, z postele !máš hotovou snídani." já vstala hodila jsem na sebe krátké tílko s miniskuní a udělala jsem si bomba - úža - skvělý - nej - účes na světě. Vzala jsem si dva praminky z krajů hlavy a ty překřížila a zavázala. Do vlasů jsem si vpletla barevné pramínky ve fialové,modré a zelené . Bylo to božské a řekla jsem mámě : " Jsem už velká a jdu do sedmé třídy mami, neříkej mi Emminko.Jsem Emmy nebo Emm." Máma když mně viděla přicházet tak jen řekla : " Máš pravdu děvče.Jsi už velká holka. Jenom mi to strašně ubíhá. Ach, kéž by jeden den trval déle než 24 hodin." a s těmi slovy mě objala.Já jí objetí opětovala.

POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ... VAŠE KIA.

+2

O mně

Autor: Kiyomi Haunterly   |   Publikováno: 27.11.2015   |   Zobrazeno: 679x