HryProDivky.cz
Twailightina knihovnička
Na správném místě v nesprávný čas 2
Zabolela ji hlava, pomalu vstala, nyní stála před Bradavickým hradem, ale ne takovým jaký znala. Rozhlížela se kolem, byla noc, a ona stála s těžkým kufrem před zamčenou hlavní bránou. Mohla si pogratulovat, stráví noc na chladných školních pozemcích.
Pak ji napadlo že by mohla zkusit , jestli by jí nepomohl Hagrid. Popravdě jí taky mohlo napadnout že v této době nikoho nebude znát, ale to už je vedlejší. Zamířila i s těžkým kufrem ke známé hájence na kraji zapovězeného lesa. Z komínu se vesele kouřilo, a v oknech bylo rozsvíceno. Hermiona nesměle zaklepala na těžké dveře a zavolala : ,, Hagride! Jsi tam!" uslyšela nespokojené mručení až jí otevřel neznámý muž. Byl dozajista menší než Hagrid, měl dlouhé šedivé vousy a vypadal velice rozzlobeně. ,, Co tu děláš?! Studenti už by měli dávno spát!" netušila kdo je ten jenž jí otevřel ale v tu chvíli by se v ní krve nedořezal.
,, Odkud jsi?" zeptal se o něco mírněji, ovšem ona se nezmohla ani na slovo ,, Zmijozel, já to věděl!" řekl po chvíli, netušila jak k tomu závěru došel, ale byla natolik v šoku že neměla sílu odporovat. ,, Tak pojď, zavedeme tě do hradu." ohromeně se nechala zavést hlavní branou do sklepení , kde ovšem zůstala stát jako kůl v plotě. ,, Tak co je, co je. Dovnitř!" ukazoval na zeď. Hermiona věděla že se za ní nachází společenská místnost zmijozelu, ale nevěděla heslo. ,, Ale..Ale.." poprvé se zmohla alespoň na slovo ,, Nevíš heslo co?" přikývla a následně nesouhlasně zavrtěla hlavou. ,, Já sem nepatřím." dostala ze sebe nakonec.
,, Ne? A kam tedy?" vytřeštila oči a rychle přemýšlela, nikdo ji tu nezná, a tak může patřit kamkoli se jí jen zamane, kam by ale měla jít když ne do Nebelvíru, ovšem nebyla si jistá zda tam po tom všem ještě chce.
,, Tak půjdeme za panem Dippetem, však on už si s tebou poradí." muž ji rázně vedl chodbami , a ona se snažila rozeběhnout soukolí své mysli na plné obrátky. Dippet, no jistě! Musím být v době kdy tu ještě dělal ředitele! pomyslela si. Také jí došlo že ať jí tento muž - pravděpodobně hajný v této době -dovede do ředitelny nebo ne, stejně nebudou vědět co s ní, pravděpodobně ji jednoduše zařadí do jedné z kolejí a nechají to být. Otázkou ovšem bylo do jaké koleje?
Právě došli k chrliči na konci chodby za nímž - jak věděla, je ředitelna v níž za jejích dob úřadoval profesor Brumbál. Hajný přistoupil přímo před kamenného grifona a pronesl : ,, Karamelový dort." chrlič se otočil a odkryl tak schodiště po němž vystoupali před dveře ředitelny.
,, Pojďte dál Oggu!" vyzval ho hlas ještě před tím než stačil zaklepat. Hajný Ogg tedy otevřel dveře pracovny a vstoupil dovnitř. ,, Pane řediteli, tahle studentka mi před chvílí zaklepala na hájenku. Nechce říct z jaké je koleje." vysvětloval, a Hermiona hleděla do tváře starého , moudrého profesora v níž se zrcadlilo pochopení. ,, Jistě, děkuji Oggu, můžete jít já už si to s ní vyřídím." Ogg zjevně potěšen , odešel z pracovny a nechal ji tam. ,, Takže, pamatuji si každého ze studentů naší nemalé školy, ale ty," odmlčel se , a pokynul jí aby přišla blíž. ,, děvče jsi pro mě záhadou, netuším kde ses tu vzala, ale vidím že tu nejsi poprvé." pohlédl na její kufr ,, Počítám že se od tebe nedozvím jaká kolej pro tebe byla domovem -" odmlčel se a pohlédl na její oblečení, které rozhodně neodpovídalo době, v níž se nacházela. ,, - Ale myslím že se tam už vrátit nechceš." přikývla. Ředitel přešel k polici a sundal z ní moudrý klobouk. ,, Myslím že víš jak to bude fungovat?" dotázal se a ona mlčky souhlasila. Nechala si nasadit na hlavu starý klobouk který jí rázem spadl až na oči.
,, Slečna Grangerová!" jeho překvapení bylo opravdu nepředstírané.
,, Už jednou jsem vám svůj názor vyložil, ale nebelvír vás nakonec nepřijal, že?"
,, Je to tak." zašeptala
,, Havraspár je pro tvojí ctižádostivost málo, ty chceš víc."
,, A mrzimor, tam tě poslat nemůžu, víš tedy jaká kolej bude tvou rodinou tentokrát?"
,, Zmijozel!" řekla a sundala si klobouk.
