Horor Story 2nd

"Tak počkat!" vyskočilo Jess ve zmatené a vyděšené hlavě, "Bože, ten SEN!"....................

Jess byla v šoku z toho co si právě uvědomila, ale naštěstí se brzy vzpamatovala a z kapsy vytáhla mobil. Zamyslela se komu má zavolat, napadli jí rodiče, ale ti se beztak doma hádají takže by neslyšeli zvonit telefon. "Jistěže sanitku. Měla bych volat sanitku, ale jak jim asi popíšu kde jsem?! Haló tady Jess Carterová, sedím na louce uprostřed hustého lesa v kaluži krve mojí kamarádky!" Ne takhle to nešlo. Nakonec zavolala 112 a všechno vylíčila ještě dříve než ji někam stihli přepojit. Z nemocnice jí dávali pokyny co má dělat zatímco policisté se snažili zachytit signál jejího mobilu. Nejspíš se jim to povedlo, protože zanedlouho přiletěla helikoptéra a obě odvezla do nemocnice. "Tvá kamarádka bude v pořádku i když si tu chvíli poleží. Kdyby jsi za ní neběžela asi by to nepřežila." Celé tělo se jí zachvělo hrůzou: "tto jsem ráda, že to takhle doppadlo. Už se ví kdo jí to udělal?" Policista stojící opodál se k nim přiblížil a zavrtěl hlavou místo odpovědi. Jess čekala, že policie nic neobjeví. Pro Jess si přijeli rodiče a ona se postavila. "Au!" zakvílela když došlápla na svůj pohmožděný kotník. Dobelhala se k autu a doma už si jen lehla na postel a přemýšlela o tom co zažila. "Běžela kousek přede mnou a skončila takhle, co kdybych běžela rychleji.............." z bdění jí vytrhla maminka, která přinesla večeři. Jess to snědla a už se nedokázala udržet vzhůru. Další den se probudila ještě před zazvoněním budíku a kotník jí už tolik nebolel. Když zvonil už byla připravená jet do školy, nechtěla tím lesem a tak musela vyrazit dříve. Když vstoupila do školy všichni na ní soucitně koukali "už se prokecla včerejší náhodička s Katherine" pomyslela si Jess a sedla si do lavice. Jakž takž se držela vzhůru a když poslední hodinu usnula, učitelka jí výjimečně nechala být - asi také věděla co se stalo. Když Jess dorazila domů pocítila nutkání vrátit se do toho lesa. Vzala si mobil a vydala se na stejnou cestu jako včera, ale nebyla si jistá kudy jít. Na svůj kotník zapomněla a šla po stopách v blátě, které tam včera nechala. Mezi změtí lidských stop na kraji louky objevila Jess další stopu. Postavila se tak, aby na stopu svítilo slunce, které prosvítalo mezi stromy "asi jen toulavý pes" když se ale zadívala pozorněji........ "tahle je i na vlka dost velká......."

Pokračování příště...

Líbí? Hoď koment ať vím jestli pokračovat :)

Komentáře