Pařížanka Pixelovka 1.díl +vaše rozhodnutí!

«Nejnovější články | Říše divů

Vytvořit blog | Nápověda

1.Kapitola-Madame Pixelová

Nejsme v New Yorku. Jsme v Paříži. Kvůli pitomý zakázce musela mamka s taťkou odletěť do Afriky a letadlo se muselo zřítit. Moje teta Pixelová se přestěhovala do Paříže těsně po mých 6.narozkách. A já Lorelai Pixelová tu mám bydlet. Tady.

Paříž je krásný město,ale tetu Pixelovou jsem už neviděla 9 let. V patnácti se musím odstěhovat z USA do Francie,kde se mluví logicky francouzsky. Moje učitelka frániny Francois Veronique DeSante mě naučila akorát padělat podpisy rodičů do školy. Chodila jsem na soukromou školu,ale rodiče mi obstarali Francois a tak se z mě stala mrcha.

Letadlem se mnou letěl můj řidič Charlie a doprovodil mě k hotelu. Tam jsem měla zůstat jednu noc než si mě teta Pixelová vyzvedne. Teta Pixelová byla tátova sestra,ale často se chovala,jako bychom nebyli ani její příbuzní,ale přátelé. Táta měl zakázáno jí říkat ségra,sestro,sestřičko. Mamka i on jí museli říkat Victori,což je nesmyslné,když se jmenuje Atea. Já jí nemohla říkat teto,ale teta Pixelová,Madame Pixelová a nebo Pixí Victori. Ona mě říkala Pixelka a nebo Pixelovka.Pixelovka se nikdy neuchytila. Nikdy mi neřekla Lorelai. Aby jste vše pochopili,musíte si vyslechnout příběh naší rodiny. Mamka i táta byli bohatí a tak se potkali na soukromé prestižní škole. Richard a Dolores se jmenovali. Tátova mladší sestra Atea se stala máminou velkou kamarádkou. Po škole se naši vzali a narodila jsem se já. Naši zbohatli na tátově architektonické firmě a na máminých luxusních prodejnách s oblečením. Než mi byl rok,žili jsme v obří vile v bohatýrské čtvrti. Teta Pixelová k nám jezdila každý den,než se vdala a odstěhovala se do Belgie.Po roce se rozvedli a teta se vrátila. Pak potkala Madame Luie a odstěhovala se nadobro do Francie. Madame Luie byla původem z Anglie a zaměstnala ji jako pomocnici ve svém salónu,kde navrhovali oblečení. Asi proto jsem jako malá milovala pohádku Barbie a kouzelný módní salón....

,,Salut," špitla jsem,když jsem vstoupila do hotelu. Byl malý,ale útulný a hezký. Všude byla fialová barva a všechno se třpytilo. Charlie nesl kufry k recepci a všechno vyjednal. Přišel ke mně sympatický stařík s čokoládovýma očima a a tmavým plnovousem. Optimisticky se usmíval a zářil.,,Těší mě madam Pixelová. Já jsem Don Michalson. Jsem také z New yorku. Bydlím zde už pátý rok," usmál se pyšně a podal mi ruku. Usmála jsem se. Podal mi klíček od pokoje a řekl:,,Pojďte touto chodbou a zahněte doprava. Váš pokoj je na konci chodby uprostřed. Má číslo 16," a odešel. Vzala jsem svůj nejmenší kufřík s koťátkem a následovala jsem Charlieho,který se vydal na cestu k pokoji. ,,Už je pozdě slečno Pixelová. Večeři už nestihnete. Vaše teta Madame Pixelová si pro vás zajede zítra kolem sedmé. Zatím se mějte." Řekl mi Charlie a zamával.

Jen jsem kývla hlavou a odemkla jsem pokoj. Skládal se z chodbičky,ložnice a koupelny. Nebyla tu ani televize,natož wifina. Hodila jsem svůj IPhone na postel a práskla jsem sebou. Naštěstí mám data a tak jsem se koukala na YouTube. Dostala jsem se i na zahraniční YouTube scénu. Třeba pár českých youtuberů bylo docela hezkých. Ale ani Britové nejsou zlí.

Vzbudila jsem se v půl šesté a nemohla jsem usnout. Tak jsem si vyzkoušela všechno své oblečení. Nakonec jsem si řekla,že si vezmu červené minišaty a béžový ,plátěný kabát nad kolena. A k tomu červené kozačky. Svázala jsem si své dlouhé zrzavé vlasy zelenou stužkou a šla jsem se nalíčit a navonět. V půl sedmé a deset minut jsem byla hotová. Vzala jsem si věci a vyběhli jsem před hotel. Zanedlouho přijelo dlouhé černé auto a z něj vystoupila elegantní,mladá a krásná žena. ,,Teto Pixelová!" Zavolala jsem a vběhla jsem jí do náruče. Teta se spokojeně usmála a zašeptala:,,Taky tě ráda vidím Lorelai. Totiž...Pixelovko!" Najednou se otevřely dveře auta a z nich vylezl mladý muž...

Tak! Teď se můžete rozhodnout,jestli ten ,,mladý muž "bude Jmenuju se Martin,nebo nějaký jiný Youtuber!Já osobně navrhuju Martina a nevím,jak to chcete vy. Celý příběh bude tak trochu fanfikce. Tak se těším!