HryProDivky.cz
Říše divů
Natáliin šílený příběh(Trochu hororové)
Tato ,,šílená" akční povídka je o dívce Natálii. Žije v Anglii. Její matka zemřela v nemocnici,když Natálii bylo pět. Natálii jednou srazilo auto. Skončila ve stejné nemocnici. Její matku kdysi předávkoval šílený doktor Christián Lichtenberg. Dokáže 12ti létá Natálie uprchnout noční můře? Nebo ji doktor dostane?
Probudila jsem se. Kolem sebe jsem viděla jen bílo. Oči se mi sami zavíraly. Chtěla jsem utýct. MOC jsem to chtěla. Mamku tady předávkovali. A mě to taky udělají! Ne...Mysli,Natálie mysli! Doktoři byli přede dveřmi. Vstala jsem. Bolest mne srazila na zem. Zkusila jsem to znovu. Bolest ustoupila. Vstala jsem a šourala se k zadnímu vchodu do laboratoře. Bylo zamčeno. ,,Sakra!" Zaklela jsem. Doktor Lichtenberg byl skoro tady. Musím to risknout! Napadlo mě. Vyrazila jsem proti dveřím. Doktor si mě rychle všiml. Ostatní doktoři jen mávli rukou. Jen další malé dítě,co se bojí injekce. Nebo šíleného doktora co mu předávkoval matku! Běžela jsem dlouhou chodbou. Voněla tu desinfekce. Chodba byla dlouhá a tmavá. Nikde světlo. Ani dveře! Byla jsem tu poprvé , jak jsem měla vědět kam jít? Odbočila jsem směrem k neurologii. Ta byla ,ale už půl roku zavřena. Nikdo neví proč. Otevřela jsem dveře. Přede mnou se objevila další chodba. V ní jen jedny dveře! Zamkla jsem. Klíče..byly v zámku. Divné. Je to přece doktor má klíče,co mě to napadlo? Dveře na konci chodby byly zamčené. Jen nahoře malé okénko. Vzala jsem krabici co stála opodál. Stoupla jsem si na ni. Praštila jsem do okénka. Doktor odemykal. Ne! Okénko se rozbilo. Jo! Jo,jo,jo,jo! Vylezla jsem dovnitř. Doktor otevřel dveře na neurologii. Byla jsem ve skladu. Byla tu tma,nemohl mne vidět. Pro jistotu jsem se schovala za skříň s léky. Skříň byla před ventilací. Jo! Když mě najde,uteču. On se tam nevejde! Najdu recepci a požádám o pomoc. Doktor otevřel dveře do skladu. ,,Tak kde jsi děťátko? Nemůžeš se schovávat věčně..." Hmm, v tom měl pravdu. Z jeho kapsy se ozval zvuk..vysílačky? ,,Doktore Lichtenbergu? Pacientka Lilienne Grayová čeká na diagnózu." Doktor kopl do kýble co stál u dveří. A odešel. Uff. Počkat...Lilienne? Má nejlepší kamarádka Lili je tady? Ne! Musím jí pomoct! Ale jak ? Ventilace! Vlezla jsem dovnitř. Pode mnou, bylo hodně místností. Lili! Zahlédla jsem jí na oddělení kde leželi lidé s infekcí. Lili měla orosené čelo,modré oči se jí leskly a rudé tváře... Chápete. Prorazila jsem ventilaci. Dopadla jsem na kolena s pěstí na zemi. Vstala jsem. ,,Tý jo! Tomu říkám příchod superhrdiny Naty! Kde se tady bereš?" Zeptala se nadšeně Lili.,,Lili! Není čas. Doktor Lichtenberg kdysi zabil mou matku. A teď chce zabít mě! A jde tě ošetřit!" Lili se lekla více než já. Vzala jsem ji za ruku. Očividně měla i horečku. Ale do pokoje vedly jediné dveře a těmi měl přijít doktor Frankstein Lichtenberg. Vyskočila jsem na postel a odrazila se do ventilace. Lili udělala to samé a já ji chytla za ruku. Obě jsme se ve ventilaci cítily bezpečně. Doktor Lichtenberg vkročil do místnosti. Měl sebou připravené Morphium! Panebože ,chtěl Lili zabít Morphiem! Vyděsil se. Odhodil vše na zem a hledal Lili. Já jsem se začala potit. Třásla jsem se.Doktor vyběhl z pokoje. ,,Jdeme!" Zašeptala jsem směrem k Lili. Ta pomalu přikývla. Šly jsme velmi dlouho,ale najednou..,,Hele! Recepce!" Zavolala Lili. Ale ventilace tady byla bitelná,ne jako v pokoji. ,,Haló? Pomóc! " zavolala jsem tiše. To aby mě neslyšel doktor Lichtenberg. ,,Lili oni nás neslyší! Co teď?" Lili se zatvářila vyděšeně ukázala za mě. ,,Doktor...!" Já se ohlédla.,,Ježišikriste! Běž Lili, běž!" Lili se naschvál zastavila.,,Nenechám tě tady! Buď umřeme spolu nebo přežijeme spolu!" Já ji tak chtěla kopnout! Tohle teď dělat! Že se nestydí! A to mi pořád tvrdí,jak je život důležitý. Ale kopnout jsem ji nemohla,poněvadž jsem měla nohy u šíleného doktora! Lezly jsme kupředu. Ventilace skončila. Lili vyskočila a zaječela. Já taky vyskočila a zkoprněla. Márnice. Mrtvoly..máma. Máma?! Po tvářích mi tekla první slza. Ani se neobtěžovali dát ji do hrobu! Proč o tom nic nevím? ,,Naty! Za tebou!" Zaječela Lili a rozbrečela se. Otočila jsem se. Jako by se svět zpomalil. Před očima mi proletěl celý život. Doktor mě chtěl praštit železnou tyčí do hlavy. Je jasné,že kdyby mě to zasáhlo,umřu. Ale...,,Ruce vzhůru! Doktore Lichtenbergu,zatýkám Vás za několika násobnou vraždu a pokus o vraždu!" Dovnitř vtrhla celá zásahová jednotka a doktoři. Mě a Lili odvedli na recepci a dali nám injekci na uklidnění. A jeho zatkli. Ještě ten den jsme šly s Lili na policii vypovídat.
A to byl příběh o tom,jak jsme přežily svou smrt.
