Říše divů
Báseň: Lena a Persephone
Jednoho rána,
vzbudila se Persephone,
šla zvednout telefon,
a kolem okna proletěla vrána.
Že prý včera ztratila se Lena,
její mladší sestra.
Persephone tedy vyrazila hledat sestru svou,
a zjistit,jak to by s tou záhadou.
Kde je Lena? Zoufá Persephone.
Opět zvoní telefon.
S Lenou včera rozešel se,
jeden mladý kluk- Thomas jmenoval se.
Lena- ta ho milovala,
ale on ji ne.
Kde jen ta Lena je?
Persephone má stále větší strach,
prý žádné strachy!
Koulejí se jí po tvářích slzy jako hrachy.
Snad to neskončí jako krach...
Lena je romantická duše,
vždycky byla.
Když amor vystřelil z kuše,
stala se z ní víla.
Víla? Víla lásky,
ale každého kluka brzy odpudila.
Své rodiče tím zostudila.
,,Ale ne" zoufá Persephone.
Snad si Lena,
nevzala život!
Rozběhla se k jezeru,
tam nic!
Rozběhla se do lesa,
a opět nic!
Vyběhla i na horu
a tam- och! Lena už visí.
A tak Persephone pláče,
sedí na zemi,
vypadá jako zraněné ptáče,
asi by měla zavolat policii....
A tak bílé růže sbírá,
stále ji však dusí víra,
že Lena je tu s nimi.
Že by byla Lena déšť?
Nebo vzduch, co je tu s nimi?
Počkat,počkat!
Jsou na jejím pohřbu,
spoustu srdcí raněných...
poslední motlitbu....
a co když je teď uprostřed těch lidí zničených?
Lena je teď láskou,
která bolí.
Persephone se usmívá,
přes potoky slz.
Lena je tu s nimi,
v podobě lásky.