Retarddd

Liščí holka (1.kapitola)

Vše je to nějaké divné.
Proč mám vždy, když jdu kolem sousedového kurníku chuť ukrást mu všechny jeho slepice ?
Proč mám ty přední zuby tak špičaté ? Kvůli těm zubům jsem ve škole terčem posměchu. A to je teprv jedna z mála věcí, kvůli které se mi ve škole posmívají...
Tak a dost !
Už o tom musím někomu říct ! Přece to nemůžu skrývat do smrti...Nebo můžu ?
Nevím čeho se tak bojím. Zrovna ležím na posteli v mém obrovském pokoji. Celý náš dům je velký.
Je to takový obyčejný rodinný dům...Až na jednu věc.
Máme ještě obrovskou tělocvičnu. Sama nevím proč. Moji rodiče se chovají velmi divně.
Myslela jsem si, že takoví jsou všichni rodiči, ale jak jsem se tak venku rozhlížela kolem sebe, zjistila jsem, že mí rodiče jsou fakt divní.
Můj táta mě každý den nutí cvičit a trénovat.
Opravdu nevím na co mi to bude. Vždy z otázek vyvázne větou : ,,Jednou mi poděkuješ. A už se mě neptej na hloupé otázky.''
Nechápu svůj život ! Ještě k tomu bydlím ve vesnici jménem Kozí brada.
,,Val, večeře!'' zavolala maminka.
,,Jojo už jdu.''
Postavila jsem se na všechny čtyři a chystala se rychle a obratně sejít po schodech do kuchyně.
,,Bože, co to zase dělám?!'' zanaříkala jsem a přišla na večeři normálně.
,,Zlato, děje se něco?'' zeptala se mamka starostlivě.
,,Nene, všechno je v pohodě'' odpověděla jsem předstírajíc, že se nic neděje.
Víte jak jsem říkala, že se mí rodiče chovají opravdu velmi divně ? Nechci je nějak urážet, ale chovají se jako zvířata. Myslím to vážně. Táta má velmi dobrý čich, je věrný, vycítí kdy jsem smutná a mamka pořád divně skáče a MILUJE mrkev.
,,Mami?'' řekla jsem nejistě.
,,Ano zlato?''.
,,Víš...'' nestihla jsem to doříct, protože se zrovna otevřeli vchodové dveře ve kterých se objevil táta.
,,Nazdárek rodinko!'' řekl a začal si rozvazovat tkaničky, které měl hodně zapletené.
,,Ahoj tati.'' pozdravila jsem.
,,Ahoj Emile.'' řekla mamka a zase se otočila na mě.
,,Tak co jsi mi to chtěla povědět?''.
,,No vlastně jsem to chtěla říct vám oběma.''
Taťka se zájmem přestal nadávat na tkaničky od bot.
,,Povídej.'' řekl.
Pořádně jsem se nadechla a začala se svěřovat: ,,Poslední roky se mi dějí divné věci. Většinou se postavím na všechny čtyři a mám chuť tak chodit. A taky mě lákají sousedovy slepice. A co ty moje tesáky? A ty moje skřetí uši! To vám nepřijde divné?''
Máma znervozněla a táta vzdychl: ,,Doufal jsem, že tyhle otázky vydrží do tvých patnáctých narozenin...No zdá se, že ti to budeme muset říct už teď.''

,,Ven s tím,'' řekla jsem nervozně.

,,Umíš se proměnit v lišku, Valerie. Jsi liščí holka.'' 

******************************************************************************************************************************

Tak už je to konečně tady xDDD Doufám, že se vám začátek příběhu aspoň trochu zalíbil.... I když podle mě to byla nuda. Asi v polovině knižky se to rozjede a nakonci to bude hodně napínavé, tak prosím nestraťte naději.

Komentáře

Nový komentář

Přidávání komentářu je povoleno pouze přihlášeným uživatelům. Zaregistruj se a přidej sem svůj komentář.