Psychopatíkův Blog :33
Něco končí a něco nového začne
Dneska se mi přihodilo něco zvláštního, něco nad čím jsem přemýšlela celou cestu ze školy domů
když jsem odcházela jela šalinou, s utrápenou hlavou, at už je ta škola za mnou, ať už je po maturitě a taky...ať už je po obědě, když jsem vyslechla rozhovor se mnou jedoucích dvou děvčat. Z rozhovoru jsem poznala, že jsou v deváté třídě a budou se hlásit na naší školu.
Bylo to zvláštní, já z tama půjdu už pryč a ony mají čtyři roky před sebou. ( pokud se dostanou nebo nerozhodnou jít jinam)
Pamatuju si na sebe, když se mi oči třpytili slzami štěstí, že jsem přijata na knihovnickou školu. Jak jsem doma málem omdlívala nervozitou, když jsem se dívala na výsledky příjmaček :D
Strávila jsem na té škole čtyři dlouhé roky, co tak rychle uběhly. Až budu po maturitě odcházet budu zase plakat, ale nevím jestli smutkem nebo zase štěstím...Možná spíš smutkem, protože tu školu mám opravdu ráda a upřímně, nechce se mi z ní pryč.
Hlavně po maturitě začne úplně jiná kapitola života, nová, neznámá, a nejspíš mnohem těžší, než všecky ty předchozí a já na to prostě ještě nejsem připravená :/ Jenže čas se neptá, jestli jsem.