Navždy
Ve vzduchu je cítit zima.Fouká studený vítr,a i když na obloze je vidět slunce,které pomaličku zapadá,jeho paprsky už nehřejí.
Smutnému chlapci s černou šálou omotanou kolem krku,padají jeho tmavé vlasy do tváře.Jde po úzké cestičce zapadané listím směrem nahoru.Při každém jeho kroku listí zašustí.Je to jediný zvuk,který se ozývá široko daleko.
Chlapec sahá na kliku od velké černé brány.Brány od místa,kde je kostel a plno křížů,jež se tyčí nad hroby zesnulých.Dojde k hrobu,na kterém je fotka mile se usmívající krásné dívky.Stýská se mu po jejím úsmevu.Jako každý den, i dnes pokládá na její hrob krásnou rudou růži a zapaluje svíčku,při tom se mu nahrnou do očí slzy,které pomalu stékají po tváři a dopadají na zem.
Slunce už zapadlo.Chlapec tam stále sedí.Na nebi objevily hvězdy.Vzpomíná,jak se na ně dívali spolu.Držel ji za ruku a šeptal:miluji tě.Proč mu odešla,proč ted musí být na světě sám.
Zavře oči.Cítí svoji dívku vedle sebe.Cítí její teplý dech.Vnímá vůni jejich vlasů.Touží se jí dotknout.Touží se znova zadívat do jejích hlubokých očí,touží po jejích polibcích.Chce slyšet její jemný hlas,který říkal ty krásná slůvka.
Ví,že už se mu zpátky z nebe nevrátí.Ale věří,že je stále s ním,a že jako jeho strážný anděl ho na jeho cestě životem bude doprovázet.Navždy ji bude nosit ve svém srdci.Navěky zůstane v jeho vzpomínkách...
Komentáře
Micka je kočka(Upřímné holky)
Pěkné a procítěné.