Láska je silnější, než strach

«Nejnovější články | Psychopatíkův Blog :33

Vytvořit blog | Nápověda

Tak se na mě zase usmálo štěstí. pořád tomu sama nemůžu uvěřit, ale jsem zase zamilovaná.

Upřímně, nevěřila jsem, že se zase dokážu zamilovat. Že toho budu schopná a že mi to můj strach dovolí. Chtěla jsem se uzavřít před světem a zůstat sama ve svojí bezpečné bublině. Ale nakonec jsem si vybrala tu nebezpečnější cestu.

Rozhodla jsem se dát lásce ještě poslední šanci. Ještě jednou to zkusit. Ještě jednou si dovolit vznášet se na obláčku i za cenu toho, že můžu kdykoli zase spadnout na zem dolů.

Tak dlouho jsem si nalhávala, že k němu vlastně nic necítím, že je to jen vděk a nic víc. Jenže není. Pravda, nebyl to takovej okamžitej výbuch, jako když mi bývalo 15, ale šlo spíš o hodnoty. O porozumění, o pocit bezpečí, klidu a štěstí.

Dal mi upřímnost v době, kdy jsme byla krmená jednou lží za druhou, pocit, že jsem rovnocenná partnerka, když jsem byla jen otrok na baterky a pocit, že i já jsem vyjímečná a zasloužím si zájem a lásku po tom, co jsem byla shazovaná někým, kdo si tak léčil svoje vlastní mindráky.

Prostě se to stalo a já se zase zamilovala, i když jsem si slíbila, že takovou blbost nikdy neudělám. Hlavně to vypadalo, že to nemá budoucnost. On nechtěl vztah, už vůbec ne vztah na dálku. Ale nakonec se mnou přeci jen je, sama nechápu proč, může mít každou, ale vybral si mě a ještě kvůli mě překopal svoje zásady. A to pro mě taky hrozně moc znamená.

Takže je to tak, Psychoušek je zase zabouchlej až po uši xP

Moc bych si přála, aby to tentokrát vyšlo,a by to zase neskončilo katastrofou... Ale je prostě načase jít dál, zapomenout na minulost a přenést se přes všechno, co se stalo a nenechat si utéct kvůli strachu to dobrý, co člověka může potkat.

Stejně je to vtipný, jak si člověk při prvním setkání ani neuvědomí, jak pro něj někdo může začít být důležitý xD Vzpomínám si na to, ten den byl sraz, na který jsme se moc těšila, ale s náladou jsem byla na štíru, protože to bylo dva týdny po tom, co mě Matty podvedl a já ten vztah tehdy přesto chtěla zachránit, ale měla jsem spíš vztek na všechno a všechny okolo a doufala jsem, že se na sraze pořádně odreaguju.

A tak jsem potkala Drákulu. Seděl vedle mýho kamaráda Dana, takže jsem samozřejmě šla za nima. Navíc u sebe měl flašku alkoholu XD A to bych to prostě nebyla já, kdybych se nenacpala tam, kde je alkohol XD Whisky jsem nikdy před tím nepila, ale tak když není vodka...

No a začala jsem loudit. A on mi nechtěl dát napít. To nebývá zvykem, většinou se do mě každej snaží nalít, co může xD No a tak jsme se zapovídali, ale nějak víc jsme jeden druhýho nezaujali... Pak se přesunulo do lomu, kde se měl sraz konat. Matty pořád dolejzal za tou holkou, se kterou mě podvedl a já už na to neměla energii... tak jsem se držela u Dana a jeho kámoše s flaškou whisky. XD Slovo dalo slovo, přišla řada na pár kelímků whisky, která mi ani moc nechutnala, nicméně Drákula změnil přístup a najednou mi až moc ochotně dolíval XD

A pak se to jako na každým sraze strašně zvrtlo, lidi začali blbnout a najednou mě držel v náruči a líbal, já jsem pak upadla na deku a on ležel se mnou a prý jsem mlela dost slušný blbosti no a dokonce přišel na mé malé tajemství XD Takže na mě hned něco měl.

Od té doby dlouho nic, zůstali jsme v kontaktu, občas si volali, ale víc než nevinný flirt mezi námi už nebylo. Až do rozchodu s Mattym. V den, kdy se to stalo se mi chtělo umřít, nebyla jsem schopná vůbec ničeho a on se mnou hodinu volal a rozesmíval mě. A tak to bylo i další a další den. Díky němu jsem se relativně dávala dohromady a když mi pak nabídl, abych přijela do Prahy. Dlouho mi to doma nechtěli dovolit, ale nakonec dovolili a já jela. Nejdřív jen s tím, že půjde o úlet na odreagování a že je mi stejně všechno jedno. Ale byl to po dlouhé době zase úžasnej víkend. Ten víkend něco zaplnilo prázdnotu, která mě naplnila.Lhostejnost k vlastnímu životu zmizela a já měla zase ten impulz, motivaci jít dál. Chtěla jsem držet city pod konrolou, ale když jsme se viděli znova, něco se ve mě zlomilo. Došlo mi, že je to člověk, o kterýho nechcu nikdy přijít. že by mě to položilo. Rozum, empatie a ochota nejsou vlastnosti, které má každý. On ano. nemluvě o tom, jaká s ním byla vždycky zábava!

Tu noc jsem si dala slib, že se postarám, aby mě miloval. že udělám cokoli, abych o něj nepřišla a abych mu aspoň částečně vrátila to štěstí a radost, kterou mě naplnil i v době, kdy jsem nevěřila, že je to ještě možný.Samozřejmě druhý den jsem si za to nadávala, co jsem si to dovolila myslet a cítit...

a pak znova, už jsem to neukočírovala. A Nakonec je to dobře, protože ta láska je opětovaná, i když tomu sama nemůžu uvěřit. Doufám, že budu dost dobrá pro člověka, co si zaslouží to nejlepší a že mu budu dát schopná stejnou radost, jakou dává on mě