Psychopatíkův Blog :33

Všechno je po smrti možné a za života opravdu záleží jen na tom, v co člověk věří. Já věřím tomu, že po smrti nic není a svým způsobem mě to uklidňuje. Za života člověk zažije radosti, starosti, smutek... Ale to všechno potom bude pryč a ten klid, ničím nerušená nicota je pro mě neskutečně uklidňující myšlenka.

Mozek má určité buňky, díky kterým si sami sebe uvědomujeme a jsme. Začalo se tomu říkat vědomí a v náboženství duše.
Je docela možný, že za několik let budeme mít možnost být nesmrtelní. Je celkem jenom otázka času, kdy se tyhle buňky dají do určitého stavu, něco jako do flash disku a potom pojedou jako software na počítači. Je taky možný, že budeme mít něco jako hyperspánkové komory. Ale zajímalo by mě, jestli není lepší zemřít, než žít takhle navždy. A myslím že v kvantové teorii je jedna teorie, nečekaně, že pokud se budeme umět teleportovat, budeme existovat zároveň tam a tady, ale aby ta kopie mohla žít, musí originál zemřít. A pokud by byla vynalezena nesmrtelnost těla i vědomí, tak by to taky bylo naprd, protože generace jsou stále a stále další a za chvíli bychom my skončili někdo v zoo jako lidé z "pravěku".
Co je po smrti? Po smrti není život, protože život je protikladem smrti. Je to jenom něco, co tak lidé označují, protože na to nemáme lepší slovo. Já na peklo a nebe nevěřím. Věřím, že Bůh nestvořil lidi, ale lidi jeho. Nevěřím ani na reinkarnaci. A nevěřím ani na duchy.
I já se smrti stále bojím. Ne jenom svojí, ale i rodiny. Řekla bych ale, že čím starší budeme, tím víc to přijmeme a nakonec to bude osvobození. Nemá smysl hloubat nad tím, co po smrti je a bát se jí, protože je možný, že život máme jenom jeden. Tak bychom ho měli užívat naplno, ne? YOLO!
(Sorry za ty žvásty. =))

Ja sa smrti desím, lebo môj oco neustále tvrdí, že po smrti nič nie je, že je to ako keď vypneš televízor, tak ako keď nevieme o sebe pred narodením, tak ani potom. Ale my si to pred narodením možno nepamätáme, a ja mám často pocit, že už som niečo ako použitá duša.

Ja si myslím, že po smrti niečo je. Možno. Že proste človek umrie, a jeho duša sa potom prevtelí do iného človeka, ktorý sa má ešte len narodiť, ale svoj minulý život si nepamätá. Len má často pocit, že na nejakom mieste už bol, že sú mu osoby povedomé, ani nevie prečo, chápe viac veci, ktorým sa možno venoval v minulom živote, je múdrejší a viac chápe veci, lebo sa ich naučil z minulého života.

Je to blbosť, to s tou múdrosťou, ale keby to bola pravda, potom by to mnohé vysvetľovalo,a naozaj by som bola použitá duša.