Příběh-Prokletí-2

"Brzdi,brzdi...!" řvala jsem a začaly jsme s Kájou mačkat brzdy na řídítkách.Kolo nás ale neposlouchalo a jely jsme pořád dál.Nina se taky snažila se svým kolem zabrzdit,ale taky jí to nešlo.Naše kola byla jako prokletá,pořád jela dál,nechtěla nás poslouchat."Emily,dělej něco!!!" řvala Kája a já se snažila zahnout.Nepodařilo se a spolu s Ninou jsme se srazily.Byla jsem na zemi a Kája seskočila z kola.Nina se s svým kolem málem zřítila z kopce,ale stihla se chytit sloupu a její kolo jelo z kopce dolů.Vstala jsem ze země,přistoupila jsem k Nině a řvala jsem na ni:"Zbláznila ses?!Chceš nás zabít?!" "No jo tak promiňte,že jsem chtěla jet do parku na kole!" řvala na mě a šla dolů z kopce pro své kolo.Kája ke mě přistoupila a řekla:"A mám po kole!" a šla naštvaně domů.No super,teď je na mě Kája naštvaná! "Proklínám tě Nino!" řvala jsem.Pak jsem odcházela domů.Neměla jsem moc dobrou náladu.Dívala jsem se do země a říkala jsem si,že se odstěhuju tam,kde jsem bydlela předtím.Hlavou jsem do něčeho narazila.Podívala jsem se.Byla to brána.Otevřela jsem ji a uviděla jsem nádherný park.Jaktože mi o tomhle nádherném místě Kája nevyprávěla? Neváhala jsem ani trošku a do toho nádherného parku jsem vstoupila.Bylo to úžasné místo.Šla jsem po mostě a pod ním byla voda.Pak na mě někdo křičel zezadu:"Pojď sem!Jdi odtamtud pryč! Jdi z toho parku pryč! Pojď sem!" otočila jsem se a viděla jsem,jak v bráně stojí Petra.Šla jsem za ní a ona mě odtáhla pryč."Ten park je prokletý,nesmíš tam chodit!" chtěla jsem něco říct,ale pak jsem se zarazila a řekla:"Petro,já myslela,že máš domácí vězení." Petra se na mě dívala a pak řekla:"To je teď jedno,poslouchej mě,do toho parku nesmíš chodit!Já a celá naše třída jsme tam byli a pak se objevil ten červený diamant.A ten uvrhl prokletí na ten park a na nás všechny.Nesmíme do něj chodit.Naše třída,ani ty.Ty sice prokletá nejsi,ale to prokletí tě může taky postihnout." a pak mě odtáhla pryč.