Nelly

Je to kluk pro mě? -18.kapitola

                Je to kluk pro mě?

18.kapitola

Večer s Thomasem byl moc fajn.Nemluvili jsme o té noci a já mu,už vůbec nezdělovala to,co se stalo Alexis.

Jen jsem se ho zeptala „Kdy přijde Sam z tréninku?“ 

On se na mě překvapeně podíval „Za hodinu.Ale jestli budeš chtít, někam ho vyženu.“ Zasmál se.
Já se usmála „O to nejde.Ráda bych tu s tebou byla co nejdéle,ale dohodli jsme se s Cloe,že zajdem na nákup.Jde o to,že Alexis chtěla se Samem mluvit.“
O hodinu a půl později již sedím v pokoji na internátě spolu s Cloe, Alexis a Samem.Nejradši bych vypadla a jejich rozhovoru se neúčastnila.Ptala jsem se Alexis,ale ta mě tu chtěla,a stejně tak i Cloe. Asi,abychom jí v případě,podržely.Kdoví,co může čekat od Sama?I přesto,že si myslím,že Sam je rozumný,milý a chápavý,moc mu nevěřím.Sice je už dospělý,ale myslím si,že je pořád tak trochu v pubertě.Přeci jen,nikdo není natolik zkušený,aby někdy nevyvedl nějakou blbost.
U Sama jsem čekala více.Více pochopení,podržení a ne,že na ni tak vyjede.
„Jsem … těhotná.“ Odpoví smutným hlasem Alexis a svěsí hlavu.
Možná,že je Samovi nepříjemné,že tam sedíme my dvě,já a Cloe.Ale já je poslouchám,i když předstírám,že jsem zaměstnaná knihou.
Sam je překvapený,to poznám. „To si děláš srandu,že jo?“
Nejradši bychom všichni od Alexis slyšeli odpověď ano-tedy,že si srandu dělala-,ale dozvídáme se to,co už dávno víme.
Alexis zavrtí hlavou a po tváři jí stékají slzy.
Sam tomu nevěří,přesně,jako my všichni. „Dopr****“ řekne šeptem,ale já ho i tak slyším.
Po chvíli pohlédne Alexis,jenž po tváři pořád stékají slzy,na nás.Zdá se mi,že v nás hledá útěchu.Možná si to dítě chce přeci jen nechat,ale tak by způsobila hodně potíží.Čím bude to dítě živit?Jak si bude vydělávat peníze,když nedostudovala a bude se muset starat o dítě? Jak to vezmou její rodiče?Jak to vezme,především,Sam?
Doufala jsem,že,když Alexis prohlásí,že si chce dítě nechat,jí Sam vyhoví.Nenechá jí,jak se říká,ve štychu.Bude jí pomáhat.
„Ty si to dítě chceš nechat?“ zeptá se Sam.
Alexis se trochu uklidnila „Já nevím.“
Sam vzhlédne k Alexis a ta,po chvíli,k němu taky.Když se dívají si navzájem do očí,mám pocit,jako by se chtěli navzájem zabít. Nedokážu si představit,že tito lidé,měli něco spolu.
Myslí to s ní Sam vážně?
„Ale to bys měla vědět.“
V Samově hlasu slyším naštvanost.Poznám,že to dítě nechce.Ale je schopný opustit Alexis?
„Já vím.“ Odmlčí se. „Ale nezáleží jen na mě,ale i na tobě.“
„Ty si myslíš,že by jsem to dítě chtěl?Chci dostudovat a udělat maturitu.Ne,se někde starat o dítě.“ Zakřičí.
Alexis dojde,že od Sama pochopení a oporu nedostane.Slzy jí tečou vodopády.Já se na to už nemůžu dívat,odložím knihu a vydám se k Alexis.Pořádně jí obejmu.Sam odvrátí pohled.To je fakt tak –až nedokážu najít vhodné slovo-? 

Pokračování sem přidám dnes.

Děkuji za přečtení!