HryProDivky.cz
Můj B.L.O.G
Magical - část. 4
Ayia!
Podivné chování 1/2
( O několik dní později ).
Kousek... kousek. Ozvalo se žuchnutí. Ela si povzdechla. Ale no ták. Sice už byla dávno z nemocnice. Ale ten zamotaný prst jí dělal jen problémy. Nemohla cvičit. Ale nijak extra jí to nevadilo. Dneska měli mít školní kolo ve vybíjené. A tu zas tak nemusela. Litovala holek. Říkali tomu zabíjená. A i tak se to hrálo. Pokusila se zvednout knížku. Měli úkol z matiky. A na ten tak trochu.... zapomněla. Ale dokončí si ho.
Tělocvična byla prostorná a béžová. Holky se rozcvičovali. Ela se dívala na Alex. Běželi 10 koleček. Jen.... neběží trochu moc rychle? A ještě něco. Dveře. Alex se totiž často nedívala před sebe. Ela odložila knížku a zamávala Alex. Ta se na ní usmála. Ela začala máchat před sebe. Sláva. Alex se jen tak tak vyhla dveřím. Tady něco nehraje. Hráli zabíjenou. Proti druhé třídě. A jelikož holky nebyli žádné sportovkyně.... Ale šlo jim to. Ale Alex jí nešla do hlavy. Běžela.... né že rychle. Ela jí ani neviděla. Zapískaní a krátká přestávka. Alex šla za Elou. Ale její kamarádka byla rychlejší. "Hele, to je těmi botami, nebo proč tak rychle běžíš? Vždyť tě ani není vidět." Alex stala jako přimražená. Poté provinile přikývla. Přitom si něco prošmátla v kapse. Ale dřív, než se Ela zeptala, povolali jí zpátky na hřiště.
Zazvonilo. Vyhráli. Holky se šli s jásotem převlékat a Ela zamířila ven. Někdo se jí ale dotknul. Alex. "Já... ehm... dík. Poté utekla. Proč se takhle chová?, prolétlo jí hlavou. To dělala... vlastně nikdy. Ale každý může mít tajemství. Jen Alex to neměla ve zvyku. Najednou ucítila chlad. Jako by jí někdo dýchla na krk. Chtěla se otočit. Ale nemohla. Něco se jí dotklo. Nadskočila a výhružně vzala knížku jako zbraň. Neměla ale důvod. Byla to jen Sára. Měla velice světlé, skoro až bílé vlasy. Barva? "Vyhráli jsme!". Byla celá nadšená. Najednou si všimla Eliščina výrazu."Máš s-studené ruce. Ale gratuluji. Uhráli jste to dobře." Sára se pročesala ve vlasech a zmizela v převlékárně. Měla stejný výraz jako... Alex.
Ela konečně vešla do třídy. Kolem ní prošla Týna. Stop. Odkud ví, jak se jmenuje. "Čus Týno!".Týna na ní zamávala. Neměla náhodou hnědé vlasy? Ale Týna je jí ztratila z očí. Povzdechla si. Nemá z kým si promluvit. Liana se dívala do okna. Bylo otevřené a svítilo na ní slunce. Najednou k ní přiletěl motýl a sedl si jí na prst. Podzim. Ela měla pusu dokořán. Liana si toho všimla, motýl odletět a ona rychle zavřela okno. Ok. Tak tohle už je moc.
Hodina výtvarky. Byla místo počítačů ( bohužel ). Museli totiž vyzdobit školu listy. Neboli stříhat, barvit a lepit. Ela stříhala s Alex ( která neuměla nikdy stříhat ) a Lenkou, Nina, Leona a Týna lepili a Leona, Sára a Věra barvili ( kluci jím samosebou pomáhali ). Holkám to docela šlo a Alex, která uměla kreslit, jim pomáhala. Jen Věra se tam nějak trápila. Ela zašla za ní."Aho..". Nestačila nic doříct a dostala něčím do obličeje. Vodou. Věra si zakryla pusu a hned se začala omlouvat. "Věro?" Věra ztichla.Ela jí chtěla něco říct. Co to tady na mě plánujete? Co to má znamenat tohle všechno? Místo toho se jen usmála, utřela si obyčej a vrátila se ke své práci. Vrtalo jí chování holek. Co se děje? A hlavně. Má dneska ještě něco očekávat?
Sorry, že je to tak dlouhé. Jestli chcete něco podobného, je to jen na vás.
Namárië.
