HryProDivky.cz
Záhada jménem TÁTA 8.díl
Ahoj,
po dlouhé době je tu další pokračování. Opět se omlouvám za případné chyby v angličtině. *Míša, stejně to nikdo nečte, tudíž to nikomu nevadí*
Šla jsem, až sem tam došla. Stála jsem před obří budovou, se spoustou kanceláří a někde v té velké budově pracuje můj táta. "Tak pojď," povzbudila jsem se a vešla. Dělala jsem, jako, že tam žádná recepce není a když na mě volali, ani jsem se neobtěžovala otočit. Prostě magor, co jde s kufrem do nemocnice. Našla jsem si na tabulce chirurgii-7. patro. A tak jsem šla po schodech-1. patro, 2., 3.,..........7.patro. Konečně jsem tam došla a co nevidím - přede mnou stojí výtah!! "No co, alespoň dolů to sjedu...." řekla jsem si a šla do čekárny, na níž bylo napsáno:
CHIRURGIE
Thomas Hill
Řekla jsem si, že počkám, až tam nikdo nebude a pak vejdu do ordinace. A tak jsem čekala, a čekala...........až konečně vyšel i poslední pacient. Otevřela jsem dveře a vešla do místnosti vybavané ultra mega supr moderními věcičkami. Kromě těch ultra mega supr moderních věciček tam byl i nejspíše můj táta a sestřička. "Are you Ms.Caround?" zeptala se mě sestřička. "No, I´m not. Odpověděla jsem. Pak jsem si vyslechla, že musím být objednaná, abych sem mohla přijít a bla bla bla. Když sestřička dořekla tohle super naučný povídání, řekla jsem tátovi(což on ještě nevěděl), že s ním potřebuji mluvit o samotě. Moc se mi ulevilo, když kývl a poslal sestřičku kdoví kam.
Musela jsem mu to říct a začala jsem stručným, ale výstižným" I am your daughter." On se tomu zasmál, ale pak jsem ho vyvedla z omylu podrobným popisem toho, kdo jsem a jak jsem se tu vzala. Teď už se tomu nesmál. V tu chvíli vešla do ordinace sestřička a připomněla, že v čekárně je ještě jeden pacient. Šla jsem tedy zpět do čekárny a když vyšel ten poslední pacient, za pár minut vyšel ze dveří i táta, oblečený do civilu. Pokynul mi ať jdu za ním, sjeli jsme výtahem a došli k jeho autu. "WOW," řekla jsem najednou. Přede mnou stála zaparkovaná zelená Porsche.
"Get in," řekl. Já jsem otevřela přední dveře a nasedla. Ještě jsem se připoutala, on nastartoval a jeli jsme. K jeho domu to bylo odsud asi 1,5 km. Když jsme dojeli k jeho domu, (opět) jsem nemohla uvěřit vlastním očím. Jeho dům byl obrovský. Měl asi tři patra a vedle něj stálo........... bíle BMW, to jako vážne!? Uznávám, že naše Škodovka 120 není zrovna nejnovější, ale pořád jezdí.............
Táta otevře dveře a já jdu za ním. Na chodbě se vzuju, pak si ale všimnu tátova nechápavého pohledu, posunkem mi naznačí ať se obuju, si botu znovu nasadím a pokračuji za ním.
Pak mi řekne, ať počkám v hale a jde do obýváku. Odhaduji, že si tam povídá s manželkou. Asi po třech minutách za mnou přijde a odvede mě do pokoje pro hosty.
Konečně jsem udělala nějaký delší(nemůžu říct dlouhý) díl, tak doufám, že se Vám bude líbit.
Mějte se fanfárově :D
