Lucy02

Školství

Zdravím všechny u mého dalšího blogu! Dnes se chci pustit do téma školství. Tímto článkem bych chtěla říct svůj názor, podělit se o mé zkušenosti a problémy které jsem již měla.

Upřímně, škola mi vždycky v životě dělala paseku. Hned na prvním stupni jsem měla problém s učitelkou. Nebyla špatná, jen si udělala menší oblíbence (jednoho geniálního kluka, který si zapamatoval každou kravinu, jednu holku, která se umí dost učit a je taky nadprůměrně inteligentní) a když byl potřeba někdo třetí, byla jsem to já. Postupem času se jí podařilo mi vsugerovat, že jsem hodně chytrá i ve věcech, které mi teď dělají dost problém. No, i když jsem nebyla namyšlená, tak mi to po cca pár měsících stouplo do hlavy. Po dalších pár měsících jsem zase zjistila, že jsem v něčem ne tak talentovaná a hned jsem všechno vzdala, že jsem v tom špatná. (právě se jí dost dobře povedlo ve mně vzbudit fixní myšlení, se kterým mám pořád problém) Takhle mi sebevědomí jezdilo pořád nahoru a dolu, jelikož jsem jako člověk dost citlivá. No, třetí třída byla nejhorší, ale pak už se to i po depresivních stavech, kdy jsem nechtěla chodit do školy nějak zlepšilo. Po tom všem jsem se rozhodla hlásit na gymnázium. Sama nevím, jestli jsem se rozhodla dobře, ale tady začínají brutální stížnosti na školství. Samozřejmě je tam spousta nadprůměrně inteligentních lidí, kteří mají lepší výsledky jak já, ale to by tak nevadilo. Jde o to, že začínám zjišťovat, že se nedokážu učit. Ani se k tomu v normální míře přinutit. Prostě ne, i když jsem s tím dřív problémy neměla. Teď asi spustím veliký hate na školu. :D

Myslím, že je to způsobeno tím, kolik informací na nás žene a jakým způsobem nám to dávají. Nějakou touhu po informacích teď přirovnám k hladu. Člověk má ten hlad, ale pak se nají a už toho má dost. Jenže ta škola mu to pořád cpe. Ještě mu tam začne dávat jídlo, které nemá rád a které by snědl jen při hladu. No, pak se člověk může taky vyzvracet nebo mu bude špatně. Navíc, škola neukazuje sama od sebe ten delší pohled, že když se nenaučíš, tak zkrátka nebudeš nic vědět a hlavně třeba nebudeš moct dělat své vysněné povolání. Ona ukáže tu negativní motivaci, že když se nenaučím, tak dostanu pětku. Někteří lidé si přijdou na lepší důvod, proč chtějí být vzdělaní, znám ale také úplně prázdné lidi, kteří se prostě učí a chtějí ty jedničky. (a dvojky). Proto u mě pravděpodobně vzniká ten odpor k učení, protože já se nedokážu učit jen kvůli tomu, že chci jedničku. Nemám tam ten stres. A škola by mi neměla dávat tolik informací, protože čím více, tím méně se já učím, snažím se tomu učení vyhnout.

No, možná bych si toho dokázala zapamatovat víc, kdyby mi alespoň nenutili tam sedět na každé hodině, nebo kdyby se učitelé snažili něčím výuku ozvláštnit. Takhle daná hodina zajímá jen lidi, které to prostě zajímá přirozeně. Ale nucené sezení, zápisky do sešitu a obyčejný výklad o něčem dle mého není příliš efektivní. Na ZŠ s tím mám zkušenost. Matika mi nikdy nějak extra nešla a už vůbec mě nebavila. Pak jsme dostali skvělého učitele, se kterým jsme hráli matematické hry a měli jsme veliký prostor k vyjádření. Sice byla někdy nuda diskutovat o každém řešení, ale i tak to oceňuji. V hodinách jsem se nepoznávala. Byla jsem velmi aktivní i přesto, že jsem povětšinou pasivní. Najednou mi matika docela šla... Přesně takového nejlepšího učitele bych volila, kdybych mohla... Ne ten, kdo má bůhví jak dobrou osobnost ale ten, kdo dokáže v dětech vzbudit zájem v danou věc, ať už dobrým, zábavným výkladem či různými aktivitami. Pořád nejsem nic extra v matice, ale i za ten rok jsem se toho dost naučila. Vždycky jsem se na matiku těšila nebo si řekla, že je to v pohodě hodina. Jednou nám dokonce dal test, ve kterém jsme na každou úlohu měli možnosti a,b,c - mohli jsme si vybrat podle obtížnosti. Za a,b, i c byly samozřejmě jiné body, ale byl to skvělý druh testu.Problém je ten, že člověk si učitele nevybírá, škola mu automaticky vybere nějakou autoritu, kterou musí poslouchat a někdy se proti ní ani nemůže vyjádřit. Já osobně si myslím, že kdyby mi učitel zadal nějaké téma na učení a po určité době by se mě tak všeobecně zeptal na nějaké otázky, tak by zjistil, že jsem se toho dost naučila. Už jen z důvodu, že bych měla větší produktivitu a v tom daném čase se do toho pustila kdy chci. Asi bych pak do školy chodila ráda, kdyby bylo více učitelů, jako je můj starý matikář a kdyby hodiny byly trochu volnější a zajímavější.

To jsou asi hlavní věci, které mi vadí na škole.

Dále si ale myslím, že od druhého stupně by měly být volitelné všechny výchovy - když je někdo jako já fyzicky slabý, má své tempo a neumí hvězdy apod. jako všichni, tak je to dost náročné i psychicky zvládat tělocvik. Někteří lidé jsou ještě více špatní jak já, když podají "špatný" výkon.

Dost mi vadí i systém známkování, jak jsem lehce nakousla. Neukáže to za prvé dlouhodobý aspekt toho, že se někdo neučí a za druhé se pak lidé v některých případech porovnávají. Jenže každý je dobrý v něčem jiném a to už někdo nevidí. Já ani známkám tolik nevěřím, raději bych slyšela názor toho učitele na tu věc, ten mi přece jen řekne trochu víc. No, známky nejsou ani příliš kvalitní způsob, jak přinutit "lajdáky" se učit. U nás na ZŠ se pak alespoň zvenku smáli tomu, že mají pětku. A lidi jako já se budou učit, protože se chtějí naučit něco nového a protože se chtějí uplatnit ve svém povolání. Já osobně bych známky něčím nahradila.

Já tedy školu příliš ráda nemám, ale zase není špatná vyloženě od základu. Jen je docela problém, že každému vyhovuje jiný styl výuky. Proto se někdo může naučit hodně i v tomto systému, i když já to asi nebudu. :D 

Doufám, že se vám článek líbil nebo vám alespoň něco trochu dal, něco zase napíši někdy příště...... možná

+11

O mně

Autor: Lucy02   |   Publikováno: 05.01.2019   |   Zobrazeno: 1004x