HryProDivky.cz
Legenda Koritin, 1. díl
Milý čtenáři,
srdečně tě vítám na mém blogu... napsala jsem pro tebe příběh... nikdo nemůže říct, že se stal, ale také nikdo nemůže říct, že se nestal... Užij si čtení a pokud se ti bude líbit 1. díl, udělám i další.
,,Milý deníčku, dnes je 15. prosince 2014 a já už jedu asi 3 až 4 hodiny vlakem, ve kterým se mi dělá špatně.Je tu nuda a tak píšu a jak mě všichni znají poslouchám písničky z mp3 ve sluchátkách. Teď je to konkrétně Justin Bieber a jeho písnička Boyfriend. Nevím proč, ale pořád se mi jeho písničky líbí. Za chvíli budu vystupovat tak ti zase napíšu co se stalo.''
Asi o 10 minut později jsem vystoupila a podle rad rodičů by na nástupišti měla stát moje babička.
,,Rachel!'' zvolala na mě babička.
,,Babičko? Kde jsi?''
,,Tady, u laviček!''
A v tom momentě jsem ji spatřila. Stála u laviček naproti mě a já na ni zamávala, aby věděla , že ji vidím. Když jsem došla k ní, pomohla mi s kufry a pomalu jsme se vydali k jejími domku ve vesnici, o které vědělo jenom málo lidí. Cestou jsme museli jet autobusem, abychom se rychleji dostali k jejímu domku. Po celou naši cestu jsme si povídali a smáli se vtipům, které jsme si vyprávěli vždy nejraději. V jejím domku mi nabídla horkou čokoládu, sušenky a já jí za to pomohla nanosit dříví do krbu, abychom zatopili. Potom jsme si všimli že se z dálky blíží sněhová bouře a to bylo to nejhorší počasí ve vesnici, jaké vás v té době mohlo zastihnout. Musela jsem jít na pomoc babičce se zavíráním všech oken a dveří po celém domku. Všechno jsme perfektně stihly a já potom jenom mohla s úžasem pozorovat sněhovou bouři z okna a musím se přiznat, že to bylo až neuvěřitelně krásné, ale jak babička říká: ,,Krásné, ale hodně nebezpečné.''
Pokračování příště...
