HryProDivky.cz
6 MÝTŮ O BULIMII
Protože se Vám docela líbil můj loňský článek 6 mýtů o anorexii, rozhodla jsem se udělat to samé na dvě další PPP, kterými jsem si prošla. Dnes to budou mýty, které kolují o lidech s bulimií.
Bulimií jsem si také prošla, i když naštěstí velmi krátce, i tak ale stihla nadělat paseku. Bulimie je navíc často na rozdíl od anorexie daleko více skrytá, protože nemusí docházet k úbytkům váhy, a člověk může naopak i přibírat.
1. BULIMIÍ SE HUBNE
Asi ten nejhorší mýtus a důvod, proč bulimie vůbec existuje. Pacient se natolik bojí, že z jídla přibere, že začne jídlo zvracet nebo užívat projímadla, aby ze sebe jídlo dostal. Jenže třeba cukry se štěpí už v puse, a tělo je začne zpracovávat. I když jde někdo zvracet HNED po jídle, obvykle reálně nevyzvrací víc, jak 40 procent přijatých kalorií. V případě projímadel je to ještě daleko méně, protože projímadlo zabere nejdříve do 8 hodin po použití…Tedy v době, kdy už tělo jídlo začalo trávit. Úbytek na váze je pak způsobený úbytkem vody a vyprázdněním střev. No a proto, že je u bulimie obvyklé, že člověk sní obrovské množství jídla, třeba množství jídla, které by jiný člověk snědl za celé tři dny nebo i víc, tak i když se části tohoto jídla zbaví, stejně může přibírat.
Důvod, proč jsou některé bulimičky vyhublé je ten, že měly předtím třeba anorexii, takže i když přibraly dejme tomu 5-10 kilo, mohou mít i tak stále podváhu, nebo ten, že se jim bulimické záchvaty střídají s delšími obdobími hladovění, které to ,,vykompenzují“.
2. BULIMIE ZNAMENÁ, ŽE SE NAJÍ, TŘEBA I TROCHU, A JDE ZVRACET
Tady si to lidé pletou s poruchou přijmu potravy, která se nazývá anorexie purgativního typu, tedy porucha, kdy si člověk vyvolává zvracení nebo bere projímadla i po zcela normálním nebo dokonce velmi malém množství, třeba i dietního jídla. Bulimie jsou velké, opravdu velké záchvaty přejídání, a poté zvracení nebo projímadla.
3. BULIMICI JEN ZVRACÍ
I bulimie má více podob, a některé jsou o dost nechutnější, než zvracení. Je to třeba právě zmíněné braní projímadel a konzumace velkého množství léků na odvodnění a na hubnutí, nebo také bulimie nepurgativního typu – to znamená, že nemocná osoba nezvrací ani neužívá projímadla, ale trpí záchvaty přejídání, které se následně snaží kompenzovat nadměrným cvičením nebo hladovkami.
4. BULIMICI ZVRACÍ PO KAŽDÉM JÍDLE.
Jistě, existují i případy, kdy lidé zvrací fakt třeba i 5x a více denně…Nicméně i když máme na všechno tabulky a kvóty, do kterých musí člověk zapadnout, aby mu mohli nějakou nemoc diagnostikovat, u každého se nemoc projevuje jinak. Stejně jako ne všichni anorektici jedí pouze jedno jabko nebo jednu mrkev denně, tak ani všichni bulimici nezvrací pořád. I když se člověk přejídá a zvrací ( nebo to ostatní) párkrát týdně, je to problém, pro tělo je dokonce dlouhodobě škodlivé i to, pokud takhle zvrací každé dva týdny, pokud to dělá dlouho.
5. STAČÍ PŘESTAT ZVRACET ATD.
Ono to není tak jednoduché. Jako každá PPP, tak i bulimie je vlastně závislost na jídle a na určitých rituálech, v tomto případě vyprazdňování, nadměrný pohyb, kontrola jídla, počítání kalorií, sledování hmotnosti… A je to závislost jako na droze a není tak snadné s tím přestat. Navíc hodně bulimiků si vybuduje i vyloženě fyzickou závislost na projímadlech, a bez nich si zkrátka…vůbec nedojdou. Jiní mají zase tak vycvičený dávicí reflex, že se jim po čase SKUTEČNĚ dělá velmi špatně od žaludku, když něco snědí. Stejně tak odstranění zvracení nebo projímadel neznamená, že se tím zastaví i záchvaty přejídání. Ty se naopak mohou ještě rozjet, a s psychikou daného člověka to dělá učiněné peklo. Hlavně, zvracení a projímadla jsou jen důsledek, musí se pracovat na odstranění příčiny, což je obvykle strach z přibírání, snaha hubnout nebo nějaký jiný vážný problém, který daná osoba začala řešit skrz bulimii.
6. POKUD NEMÁ PODVÁHU NENÍ V OHROŽENÍ ŽIVOTA A NEMUSÍ HODNĚ JÍST
Ve skutečnosti můžete mít 45ti kilového anorektika, který je relativně stabilizovaný, a 80ti kilového bulimika, který umírá… Doslova každé zvracení nebo užití projímadla může být to poslední. A i když daný člověk nemá podváhu nebo má dokonce nadváhu, může být v ohrožení života, a stejně tak podvyživený. Jasně, pokud daná osoba nemá podváhu, není hlavním cílem, aby přibrala, v tomto případě je to spíš o tom tu váhu nějak stabilizovat, protože v bulimii může extrémně kolísat. Ale je potřeba jíst o něco více, než potřebuje zdravý člověk z několika důvodů. Za prvé, i když má třeba nadváhu, může být podvyživený a hlavně dehydrovaný, protože sice zvracením nebo projímadly neztrácí na tělesném tuku, ale rozhodně výrazně ztrácí na vitamínech a minerálech. Další věc je, že tento člověk potřebuje být opravdu sytý, aby byla co nejmenší šance, že dojde k hladu a přejedení, a tím pádem i k destruktivnímu kompenzování záchvatu přejedení. Bulimik se také musí naučit jíst pravidelně, nějaké normální, zdravé porce. Znovu získat pořádné stravovací návyky, a ty dietou, byť třeba rozumnou, a v čas, kdy má trochu nadváhu, zdánlivě potřebnou, nezíská, a nepovede to k uzdravení. A měl by jíst právě častěji, aby měl ten pocit, že vlastně pořád něco jí, a tím se snížila ta potřeba zavřít se doma se třemi taškami jídla a následně záchodovou mísou.
