The Sims 3-Dobrodružství Emili Hart-7+8.díl

«Nejnovější články | Elena´s blog

Vytvořit blog | Nápověda

V laboratoři mě uvítal jeden vědec, byl to nějaký začátečník, který teprve dostudoval vejšku... teď jsem dostala ještě větší nervy, jelikož, co když to všechno pokazí?! Myslím že to na mě vytušil, řekl mi že se pokusí ,aby se to Znovuzrození podařilo. Vzal si urnu s sebou a ještě někomu volal, ale nevím komu... Řekl mi ať počkám na chodbě že to bude tak 4-6 hodin trvat. Byla jsem tam a chvílemi jsem i brečela. Po asi 5ti hodnách vyšel ten vědec a řekl mi: Slečno Hartová, Znovuzrození bylo těžší než bývá! Ale podařilo se nám Flipa vrátit mezi nás!
Emili (já): Vážně?!, nevím jak se vám obměnit! A kde je Filip?
Vědec se jenom pousmál a ucítila jsem nějaké ruky na očích, ale nemohla jsem vidět, jenom jsem se pousmála, protože jsem je poznala! Patřily Filipovi! Rychle jsem se otočila ,abych se podívala jestli je to on a byl to on:) Pak jsem se mu vrhla kolem náruče a objímali jsme se strašně dlouho. Pak mě chytl za ruku a šli jsme před budovu a tam jsme si dali dlouhý polibek...

Filip: Lásko moc jsi mi chyběla...
Emili: Mě jsi chyběl víc!
Filip: Mě nejvíc!
Pak jsme jeli k nám domů a tam to všechno pokračovalo. Zavedl mě do ložnice a položil mě na postel, zadíval se mi do očí,a začal mě svlíkat a líbat všude po těle. Já jsem si to nechala líbit, jelikož se mi to hodně líbilo. Byl tu, ale malý detail, který se mi nelíbil. Filip měl na sobě ještě oblečení:D. Usmála jsem se a začala jsem mu taky sundávat oblečení až jsme skončili nazí. Zeptal se mě pro jistotu, jestli to chci, ale já ho začala líbat (to mu snad bylo jasné že souhlasím)... Po krásném milováním jsme usnuli.

Jak jsem vstala ,uvědomila jsem si že jsme zapomněli na ochranu, ale mě to nevadilo. Strašně bych si přála holčičku nebo chlapečka. Jenom se malinko bojím, že Filip dítě nechce. Ale to by si přeci vzpomněl na ochranu kdyby nechtěl dítě ne? pomyslela jsem si... Šla jsem se osprchovat a připravila jsem pro nás večeři. Šla jsem Filipa vzbudit tak že jsem otevřela dveře do ložnice a on sám přišel, jelikož ucítil tu vůni večeře. Já už seděla u stolu a usmívala jsem se na něj. Filip byl nadšený a přisedl si ke stolu. a řekl mi: Emili něco s tebou potřebuji probrat, ale až po večeři...
Emili (já): Jasně, proč ne...

Dovečeřeli jsme a on si stoupl a usmál se na mě.... Byl nervózní, viděla jsem to na něm. Trochu jsem se začala taky bát, že to nebude nic dobrého. Stoupla jsem si taky, jelikož mi bylo blbé sedět. Podíval se na mě a chytl mě za ruku a řekl: Emil Hartová, strašně tě miluji, chtěla by sis mě vzít:?')
Emili (já): Filipe.. Ano!
Filip mi dal krásný prstýnek, na kterém byl diamant a krásně se leskl... Štěstím jsem se rozbrečela a byla jsem ráda za to všechno jak to dneska dopadlo.

Po týdnu od sňatku aneb druhé dějství...

Lepší život jsem si nemohla představit! Cítila jsem se tak skvěle.Filip se ke mě nastěhoval, jelikož jsme nechtěli žít každý na jiném konci města. Bydleli jsme spolu už 5. den a úžasně nám to klapalo. Dokonce se vyptával na datum svatby, koho pozveme... No a to mi připomnělo moji úžasnou matku, která neví že jsem zasnoubená že mám přítele a že vůbec ještě žiji:D Bez tak ona někde hraje v divadle a má moc práce, přitom bych ji měla zavolat. Nebo víte co? Já to udělám hned teď..

Vzala jsem si mobil do ruky a vytočila její číslo. Zvonilo to takže dobré, teď čekat aby to vzala.
Vzala to! Náš rozhovor:
Matka: Emili! Jsi to ty?
Já: Mami v klidu jsem to já, neruším tě?
Matka: Ne, blázníš? Teď mám měsíc volna, jak se žije v Sunset Valley?
Emili: Tak je to tu super, plno krásných věcí...
Matka: Aaa, Emili? Ty ses nám zamilovala že ano?
Já: Jo, mami nejen to...
Matka: A kdo je ten šťastný?
Já: Jmenuje se Filip, před týdnem mě požádal i ruku!
Matka: Fakt? To je krásné! Jaké to bylo? Co jsi řekla?
Já: Mami, byl to úžasný pocit... řekla jsem ano;)
Matka: Nemám za tebou přijet na pár dnů?
Já: Mami! To by bylo prima!:)
Matka: Pozítří budu u tebe, těším se!
Já: Mami musím končit. Papa:)
Matka: Měj se zlatíčko.

Byla jsem ráda že matka přijede... Bude fajn ji vidět po hodně dlouhé době. Chtěla jsem to říct Filipovi, ale ten byl dávno v práci tak si na něj budu muset počkat. Neměla jsem co dělat a přemýšlela jsem co podniknout. Nakonec jsem došla k tomu že bych mohla trochu doplnit knihovnu, tak jsem jela do knihkupectví nakoupit knihy. Zaujala mě tam jedna o těhotenství tak jsem si ji koupila, pak jsem ještě koupila pár nezávislých knih. Dali mi v obchodě slevu ,jelikož jsem trochu známá. Pak mě něco přimělo jít do nemocnice a tam si zakoupit těhotenský test. Nevím jak mě to napadlo, ale chtěla jsem vědět jestli nejsem náhodou těhotná.

Zakoupila jsem si ho a došla domů. Chtěla jsem to vědět co nejdříve, ale zároveň jsem se bála. Asi je to to normální že se Siminky bojí zklamání že třeba nebudou těhotné, i přes to že dítě moc chtějí. Prostě jsem se bála zklamání... Šla jsem do ložnice a rozdělala jsem krabičku kde byl ten test. Udělala jsem si ho a položila jsem ho pak na stolek a čekala jsem na odpověď. Test zapípal a bylo tam napsáno: POZITIVNÍ!