HryProDivky.cz
Elena´s blog
The Sims 3 -Dobrodružství Emili Hart-11+12.díl
Načekaly jsme dlouho a Filip dorazil domů. Konečně ho budu moci představit mamce. Doufám že se jí bude líbit. Všichni jsme se setkali v obýváku a nastala trapná chvilka ticha:D rozhodla jsem se začít... Já: Ehm, mami toto je Filip. Filipe toto je moje matka.
Moje mamka: Ahoj Filipe jsem velice ráda že tě poznávám.
Filip: Nápodobně paní Hartová. Máte opravdu skvělou dceru.
Mamka: Já vím je to moje zlatíčko. Víš že když jí byly tři roky tak.....
Dále jsem to nemohla poslouchat tak jsem radši odešla do kuchyně dělat svačinku. Jediné co jsem slyšela byl smích. Je super že si máma s Filipem sedli. Mám,ale menší problém. Mamka neví že jsem těhotná. Sice to vůbec nejde na mě vidět, ale i tak se to musí dozvědět.
Moje mamka: Ahoj Filipe jsem velice ráda že tě poznávám.
Filip: Nápodobně paní Hartová. Máte opravdu skvělou dceru.
Mamka: Já vím je to moje zlatíčko. Víš že když jí byly tři roky tak.....
Dále jsem to nemohla poslouchat tak jsem radši odešla do kuchyně dělat svačinku. Jediné co jsem slyšela byl smích. Je super že si máma s Filipem sedli. Mám,ale menší problém. Mamka neví že jsem těhotná. Sice to vůbec nejde na mě vidět, ale i tak se to musí dozvědět.
Asi po půl hodině přišla za mnou mamka a vypadala dost naštvaně. Co se jí zase stalo! To si ze mě dělá srandu ne? Před 5ti minutami se tam smála s Filipem a teď se tváří jak nevím co. Já: Mami? Stalo se něco? Zeptala jsem se... Mamka ke mě přišla a řekla mi: Emili ty jsi těhotná?
Já: Mami jak to víš!? Matka: Takže zlato! Zkus si zajistit lidi, kteří ti od baráku odvedou ty papparazzi. Tím chci říci že oni tam začali křičet něco v tom smyslu, jak dlouho jsi těhotná a kde se to stalo... prasata! Já: Mami! Ok čekám dítě, ale měla by jsi být ráda!
Matka: Filipa znáš půl roku, co když není ten pravý! Já: Mami to by stačilo. Já ho miluju a budu ho milovat. Ty si s otcem byla 4 roky a podívej se na to všechno... kde je!? No!? nevíš! a to jsi ho znala přes 10 let. Matka se na mě podívala napřáhla ruku a lištila mi! Au! To je poprvé co mi dala facku..
Já: Mami jak to víš!? Matka: Takže zlato! Zkus si zajistit lidi, kteří ti od baráku odvedou ty papparazzi. Tím chci říci že oni tam začali křičet něco v tom smyslu, jak dlouho jsi těhotná a kde se to stalo... prasata! Já: Mami! Ok čekám dítě, ale měla by jsi být ráda!
Matka: Filipa znáš půl roku, co když není ten pravý! Já: Mami to by stačilo. Já ho miluju a budu ho milovat. Ty si s otcem byla 4 roky a podívej se na to všechno... kde je!? No!? nevíš! a to jsi ho znala přes 10 let. Matka se na mě podívala napřáhla ruku a lištila mi! Au! To je poprvé co mi dala facku..
Rozběhla jsem se a utíkala jsem pryč. Filipovi jsem to nestihla říct ,protože se sprchoval a já nechtěla čekat. Nasedla jsem do auta a odjela jsem do parku. Začaly mi téct slzy. Vyhledala jsem nejbližší lavičku sedla jsem si na ní a asi půl hodiny jsem zírala do tmy. Začala mi být zima, ale nechtěla jsem se vrátit. Lehla jsem si a usnula jsem....
Jak jsem spala tak mě probudila bolest v břiše... Bylo mi strašně špatně. Domů jsem nechtěla jít a to byly asi tři hodiny ráno. Bolest neustávala a rozhodla jsem se zavolat Filipovi. Zvedla jsem mobil a volala jsem mu...
Já: Filipe? Můžeš pro mě dojít?
Filip: Emili! Kde jsi? Mám o tebe strach... Hledám tě dlouho po celém Sunset Valley, kde jsi?
Já: V parku...
Filip: A jsi v pořádku? Není ti zima? Do 5ti minut tam budu!
Já: Čekám, ahoj ...
Filip opravdu dojel za 5 minut a jak mě uviděl ležet na lavičce rozběhl se za mnou. Bylo na něm vidět že má o mě strach. Přiběhl ke mně a podíval se na mě výrazem, který jsem u něho ještě nikdy neviděla, nebo si ho nepamatuji. Poznala jsem že chce něco říct...
Filip: Emili, tvá matka mi strašně nadala... Nechce, aby jsme se vzali.
Já: Filipe... svatba bude! A víš co? Jdeme si s ní promluvit... jdeme domů.
Filip: Emili? Kdo koupil tvůj dům? A na koho je napsaný (majitel)
Já: Ale ne! Matka mi ten dům koupila ,abych mohla začít od znova tady v Sunset Valley a ona ho vlastní!
Filip: Tvá matka mi řekla něco v tom smyslu že se nemáme nikdy vracet.
Já: Filipe? Já tam ještě zajdu... Už se mi udělalo trochu líp, takže si zavolám taxi. A ty prosím počkej tady....
Zavolala jsem taxi a jela jsem k domu. Bylo nad ránem a v domě se svítilo... To znamenalo že je matka vzhůru. Přistoupila jsem k bráně a zadala jsem kód pro odemčení, ale nefungoval! Snažila jsem to asi 5x a bylo jasné že ho matka změnila. Začala jsem na ni volat a po chvilce vyšla s kufry. Byly to moje kufry. Pustila mě dovnitř a já se jí zeptala: Mami co to má znamenat?
Matka: Emili! Zklamala jsi mě! Jdi pryč... Je to můj dům tak si nehledej právníka. Odejdi! Už tě nechci vidět!
Já: Ale to nemůžeš!!!
Matka: Prostě odejdi! )zakřičela na mě)
Já: Tak sbohem... Nikdy na to nezapomenu!!! Ani se nedivím otci proč od nás odešel ,když jsi tak strašná! A ještě něco... Mám tady svého psa Jumpiho ,kterého jsi mi dala na narozeniny... Toho si vzít můžu? S tebou by to nevydržel...
Matka: Jo toho psa si vezmi... A jdi pryč!!
Sebrala jsem kufry a vzala Jumpiho... Nasedli jsme do taxi a jeli jsme do parku za Filipem.
Filip: Emili, tvá matka mi strašně nadala... Nechce, aby jsme se vzali.
Já: Filipe... svatba bude! A víš co? Jdeme si s ní promluvit... jdeme domů.
Filip: Emili? Kdo koupil tvůj dům? A na koho je napsaný (majitel)
Já: Ale ne! Matka mi ten dům koupila ,abych mohla začít od znova tady v Sunset Valley a ona ho vlastní!
Filip: Tvá matka mi řekla něco v tom smyslu že se nemáme nikdy vracet.
Já: Filipe? Já tam ještě zajdu... Už se mi udělalo trochu líp, takže si zavolám taxi. A ty prosím počkej tady....
Zavolala jsem taxi a jela jsem k domu. Bylo nad ránem a v domě se svítilo... To znamenalo že je matka vzhůru. Přistoupila jsem k bráně a zadala jsem kód pro odemčení, ale nefungoval! Snažila jsem to asi 5x a bylo jasné že ho matka změnila. Začala jsem na ni volat a po chvilce vyšla s kufry. Byly to moje kufry. Pustila mě dovnitř a já se jí zeptala: Mami co to má znamenat?
Matka: Emili! Zklamala jsi mě! Jdi pryč... Je to můj dům tak si nehledej právníka. Odejdi! Už tě nechci vidět!
Já: Ale to nemůžeš!!!
Matka: Prostě odejdi! )zakřičela na mě)
Já: Tak sbohem... Nikdy na to nezapomenu!!! Ani se nedivím otci proč od nás odešel ,když jsi tak strašná! A ještě něco... Mám tady svého psa Jumpiho ,kterého jsi mi dala na narozeniny... Toho si vzít můžu? S tebou by to nevydržel...
Matka: Jo toho psa si vezmi... A jdi pryč!!
Sebrala jsem kufry a vzala Jumpiho... Nasedli jsme do taxi a jeli jsme do parku za Filipem.
Filip tam netrpělivě stál. Přiběhla jsem k němu a řekla jsem mu: Měl jsi pravdu! Vyhodila nás! Co teď?
Filip: Emili... Já tady nechci být. Myslím v tomto městě... Odjedeme do Appalonských.
Já: Proč tam?
Filip: Bydlí tam moji rodiče. Jsou staří ,ale hodní! Oni tě přijmou. Budou rádi ,když tam zůstaneme na nějakou dobu.
Já: Tak jo Filipe, pojedeme hned teď!
Filip: Já naložím věci do auta a ráno tak v 9 tam budeme;) Běž si sednout do auta...
Šla jsem si sednout do auta a kufry byly naložené a mohli jsme vyjet. Filip se na mě podíval a já kývla že můžeme jet....
V Appalonských pláních
Dojeli jsme a bylo krásně! Stáli jsme před domem ,kdy bydlí jeho rodiče.
Filip se zeptal: Jdeme dovnitř?
Já: Ano...
Filip: Emili... Já tady nechci být. Myslím v tomto městě... Odjedeme do Appalonských.
Já: Proč tam?
Filip: Bydlí tam moji rodiče. Jsou staří ,ale hodní! Oni tě přijmou. Budou rádi ,když tam zůstaneme na nějakou dobu.
Já: Tak jo Filipe, pojedeme hned teď!
Filip: Já naložím věci do auta a ráno tak v 9 tam budeme;) Běž si sednout do auta...
Šla jsem si sednout do auta a kufry byly naložené a mohli jsme vyjet. Filip se na mě podíval a já kývla že můžeme jet....
V Appalonských pláních
Dojeli jsme a bylo krásně! Stáli jsme před domem ,kdy bydlí jeho rodiče.
Filip se zeptal: Jdeme dovnitř?
Já: Ano...
Tak od teď začíná Emili život s Filipem v Appolonských pláních :)
Další 2 díly budou brzo :)
Ahojky !
Komentáře
Noli
(MÓDNÍ ZÁBAVA)
Bylo to super
jsem napjatá