Dítě školou povinné

Příběh podle obrázků

Dobrý den tohle je zase trochu nudný článek, ale doufám, že si ho přečtete. Jen tak mimochodem, bude to souvislý příběh

1.

"Dáš si orbitku?" "Nedám." "Dal mi ji nějakej pán, prej, že nová příchuť!" "To bych nejedla!" "Já jo." "A já taky!" "Kluci vy jste blázni!" řekne nakonec Jinha a odejde. Blázni! Blázni! Pomyslí si Jinha. Sedne si k počítači a prohlíží si nejnovější novinky. Potom si dá večeři, potom se umyje. Dělá všechno normálně, ale něco jí připadá nenormální. Ráno jde do školy. Nudná písemka. Velice nudná. Něco jí však chybí. Ale co to doopravdy neví. Večer to však pochopí Nejnovější novinky: 2 chlapci se zabili orbitkou




2.

„Do řady!” několik dětí se seřadilo. Ale Jinha ne... „Jinha taky.” pobídla rozzuřená vychovatelka. Měla spousty dětí, ale taková děcka ještě nezažila. Jinha si sepnula své dlouhé vlasy a stoupla si do řady. „Máme tu všechny.” „Jinha chc...” „Ale, vždyť.” to už spatřila zrzku běžící k lesu. Neměla sílu, Jinha byla rychlá a uměla skákat jak tarzan. „Kdo ji chcytí bude král!” zavolala když ji ta myšlenka bleskla hlavou. Ona nic dělat musí. Oni tu holku chytí.


3.


Jinha se propletla mezi stromy. Támhle začíná džungle. Tam za ní nikdo nepůjde. Ne. Ne. Arnold, nejvěrnější kluk té babizny!¡!¡! To néééééé. Byl hezký. Stejně starý jako ona. Líbil se jí. Hoplá! A už seděla na stromě v džungli. Nikdo ji tu neviděl. A ona viděla je. „Jino? Proč to děláš?” „Arnóó... já...” před ní stál kluk, který chtěl být králem. Mohl. „Pojď, budeme žít společně v džungli.” zatáhl ji za ruku. Co? Ona neměla v úmyslu tady žít! Chyběli jí ti dva kluci, kteří už jsou mrtví. Vždy jezdila k Mikulášovi k babičce o prázdninách a zbytek prázdnin chodili s Redem do lezeckého centra. Byla to zábava. Ale tyhle prázdniny ji poslaly rodiče na tábor. Na mučící tábor. Na hrozný tábor. Bylo to tady příšerné. Chtěla domů. Kdyby utekla a ušla těch 89 km tak by měla vyhráno. Byla by doma. Její rodiče by to pochopili. „Nerad tě Jinho vytrhávám z přemýšlení, ale...” Jinha se otočila. Dole pod stromem bylo nejméně 50 děcek které ji chtěli ulovit. „Musíme.”


4.

Jen taková miny vsuvka. Nebyla to doopravdická džungle jen se tomu tak říkalo. 

Jinha skočila a podala Arnoldovi ruku „Skoč.” Arnold neváhal a skočil za ní. „Kde to jsme?” zeptala se Jinha „Nikdy jsem na tomhle stromě nebyla a to znám tuhle džungli jako svý boty?” „Já sice tuhle džungli neznám, ale tenhle strom zrovna jo. Říká se mu nejvyšší.” Jinha neváhala a začala lézt nahoru. Zachvilku se houpala na špičce vysokého stromu. A vedle ní Arnold. „To jsou mravenci?” uchetla se Jinha když si všimla malých černých teček. Arnold se usmál „To jsou naši přátelé.“ „A sakra.” „Neboj sem nevylezou...” Najednou si Jinha všimla něčeho v dálce „Jo a něco jsem ti chtěl ukázat,” bodl prstem do vduchu „Támhle to je nádraží.” Jinha pomalu začela slézat a dole v koruně stromu Arnolda objala


Tohle je vše. Dopředu se omluvám za chyby. Kdyby jste chtěli pokračování, tak pošlete obrázky (tyhlety vybírali moji přátelé). Děkuji


Superleontynka



Komentáře

Nový komentář

Přidávání komentářu je povoleno pouze přihlášeným uživatelům. Zaregistruj se a přidej sem svůj komentář.