Dítě školou povinné

Gabrielina pomsta

Tak to je další část příběhu, který se opravdu stal. 



Dělaly jsme si z Lízou (Elizavetou) úkoly. Ne že by nás to nějak bavilo, ale rádi jsme spolu trávili čas.

Na hloupou Gabrielu jsme zapomněli. Dohromady jsme podnikaly spousty zábavy. Nebyl čas na vzpomínání co bylo. Líza je stejná jako já až na jednu věc. Nehraje si z kluky. To já jo. Za ten čas se k nám přidali ještě Bára a Adri. Byly jsme tým!


Bára a Líza se přihlásila na atletiku a zjistily, že Gabriela se neodstěhovala, ale zůstala tady. Gabriela si jich taky všimla. Najednou vrátila do školy a dělala, že je vše normální. Čekala, že o ní bude takový zájem jako předtím, ale nebyl. Myslím, že si myslela, že za to můžeme my (Líza, Já). Začala nám dělat ze života peklo.

Říkala učitelce, že děláme tohle a tamto (Což samozřejmě nebyla pravda), ale ona jí nevěřila. Byla do konce života zapsaná na seznamu lhářek. 


To jí dovedlo k tomu udělat pomstu stokrát větší



Zjistila, že se mi líbí jeden kluk. Samozřejmě začaly se o mě šířit o mě nehezké zprávy. Ten kluk si o mě něco pomyslel a začal milovat Gabrielu. Jenže to nebyla pravá láska...

Tomu klukovi se stalo to stejné co mě v prvním příběhu. Gabriela zkoušela všechno možné, aby nám zničila život. Ani jeden pokus jí však nevyšel. Jednou jsem jí řekla jednu věc do očí


"Pro tebe tady není místo! Nenič nám život!"

Nikdy potom jsem ji neviděla



Děkuji pokud jste si to přečetli

Superleontynka



 


Komentáře

Nový komentář

Přidávání komentářu je povoleno pouze přihlášeným uživatelům. Zaregistruj se a přidej sem svůj komentář.