úleva, útěcha, úzkost, uvědomení si♥

Ahoooj!!!

Dneska je 14.8. Předevčírem jsem vydala článek o tom, jak už si s maminkou tolik nerozumím. Přišlo mi moc nádherných komentů od lidí, co to mají podobně. S všemi, co se mi pod článek svěřili s podobným trápením nastotisíckrát děkuji a přeji, aby se jejich problémy brzo vyřešili a aby byli silní tak, jak mi oni doporučovali, abych byla já. S napsáním a vyjádřením se v onom článku jsem v ten moment 100% sohlasila a pramenil mi přímo ze zamořeného srdce, jelikož ten den se na mě máma zachovala přesně jak jsem v článku popisovala a já už v sobě tu depku prostě NEMOHLA dusit. Pak jsem článek vydala. S úlevou, ale i částečnou úzkostí, protože hluboko v duši jsem cítila, že až tak zle, jak jsem to ve článku napsala se nechová. Cítím se divně. Chci článek smazat, vyměknu, ano smažu ho. Po včerejšku ano!!! Rozbrečím se.

13.8.2k17

Jedeme do prahy podívat se naše nové auto. Maminka je na mě už od rána moc hodná. Pak se to na dálnici stane. Máma autonehodu. Napálí to do nás 100km rychlostí jakejsi němčour. Já se břinknu frňákem do opěradla pčení sedačky spolujezdce a OKAMŽITĚ mi vystříkne megaproud krve z nosu. Za necelou vteřinu mám celou ruku od krve, o dvě další i druhou. Lezu se ségrou a mámou do meze aby jsme nestáli na silnici a nesrazilo nás další auto. Najednou před naší nabouranou astrou stojí červená oktávka a z ní vyléza moje teta a jedna z tátových sester. Pomáhá přivolat pomoc, odnáší z našeho auta cenné věci jako notebook který jsem si vzala na dlouhou cestu, abych mohla sledovat filmy, mobil a ipad. Po zhruba dvou hodinách, když mi pořád tekl proud krve z nosu, máma si s náma hrála slovní fotbal, utišovala nás a objímala nás teta Pavča odvezla na nádraží, odkud jsme se dostali do prahy vlakem a potom do AAA auto. Už jsem z toho byla úplně utahaná a hotová. Máma mě hladila a byla na mě celej den tak hodná jako o těchhle prázdninách ještě nikdy. Možná vyměkla kvůli té autonehodě a byla ráda že vůbec žijem. Každopádně jsem si v tu chvíli uvědomila, že přes toho démona v ní, co se ke mě chová hnusně a zle mě má maminka pořád ráda. A´t se děje cokoliv, i když se to nezdá.