Nejdojemnější chvíle mého života♥

«Nejnovější články | Blog šíleného jednorožce♥

Vytvořit blog | Nápověda

Ahoooj!!!

Připravte se, že toto nebude žádná slaďárna, jakože mi někdo zachránil život, nebo se uzdravil nějaký supernemocný příbuzný. Toto bude čistě jen názor 12ti lete holky s myšlenkama ještě někde u letních táborů a zakládání vlastních cukráren...

16.7.2017

Přijíždím na tábor, pod paží spacák, plyšového jednorožce a za sebou v ruce kufr a hlavu plnou očekávání a natěšenosti. Vybírám si teepee, ve kterém budu následující týden přespávat. Jakožto 1. kdo přijel mám na výběr ze 3 prázdných teepee. rozloučím se s rodiči a po zhruba hodině, co přijíždí ostatní se jdeme seznámit s koňmi(které já znám už nazpaměť. Vtom ho uvidím. Pamatuju si ho z minulého roku jako ne moc vysokého osmáka, který mě v jednom kuse otravoval, najednou bych dala všechno za to, aby na mě promluvil...tolik se změnil-k lepšímu. Ano,od této chvíle nemine chvíle, kdy bych na něj nemyslela. Stal se z něj vedoucí nejezdeckého programu. Už se tak těším!

Z leva: Alexandra na koni Berta, Klárka na koni Lacy, nevěsta na koni Miss jacquline, Ženich na koni April, Vendy na koni Blondy a Andrea na koni Berry. Kromě nevěsty a ženich moje vedoucí♥

17.-21.7.2017

Mluvit s ním je jako nalézt poklad. Bavíme se spolu, když už jsme se FAKT nudili, kutáleli jsme si s míčkem:D když na mě promluvil, roztékala jsem se štěstím♥ Loni mi dal přezdívku: VevendysVendy. Loni mě to fakt štvalo, teď jsem to příjmula jako přezdívku od NĚJ♥ Smáli jsme se spolu, občas jsme se navzájem pošťuchovali, poprali, on mi při tom vždycky málem vykloubil ruce:D Ale ať se mě jakkoliv dotkl, ať to bolelo, lechtalo nebo to bylo příjemné, vše jsem brala jako dar z čistého nebe, jelikož jsem byla zamilovaná až po uši do o dva roky staršího nádherného, šikovného, pihatého kluka. Jednou mě dokonce objal, a to jsem pak byla NESKUTEČNĚ a NEPŘEDSTAVITELNĚ ŠŤASTNÁ! Chytil mě objema rukama okolo paží ařekl, že my jsme nejlepší tým. A jo, zatím jsme tam byli jen my dva, než k nám přidělili další děti. Jediné, co mi to kazilo, byla Vendy, stejnojmenná osmnáctiletá holka se stejnými zájmy, ovšem větší kuráží která ho líp znala. Ona vedla jezdecký program. Proto jsem se tak těšila na nejezdecký, kde budou ti dva od sebe a my dva spolu.

Detail oka jediného hřebce na ranče Berryho.

Poznámka 1.: Ano, vím, byla jsem neskutečný sobec. Lituju toho.

Poznámka 2.: Pro pihovatý kluky mám slabost. Táááák moc bych si taky přála mít pihy! dokonce přemýšlím i o tom, že si je nechám vytetovat, nebo už nevim co.

22.7.2017

Jsem tu poslední den. Lepší tábor jsem nezažila. Ne. Doslova. TENHLE byl prostě nejlepší. Loučení je tak těžké. TAK těžké. Při závěrečném táboráku se to stalo. Dobrovolně jsem se nabídla, že Štěpánovi(tomu božímu) opeču špekáček. Seděla jsem vedle Vendy, ovšem ona seděla na lavičce a já na zemi, protože by můj opékací klacek nedosáhl nad oheň. Najednou jsem za sebou ucítila čísi nohy, které mi pak silně zmáčkly ramena. Otočila jsem se a za mnou seděl Štěpán. Vedle Vendy, za VevendysVendy. Střídavě mi mačkal ramena nohama a mě nezbývalo, než se tomu smát, on se tomu taky smál, i Vendy. Pak si Vendy začala stěžovat, že ty lavičky nemají opěrátka. Má reakce byla taková, že jsem se opřela o Štěpána a řekla:,,Já opěrátko mám:)" všichni tři jsme se tomu zasmáli a Štěpán mě podrbal ve vlasech a potom mě v nich chvilku vískal. ,, Stačí?" zeptala jsem se ho a zvedla špekáček nad hlavu. u toho zvedání jsem byla tak šikovná, že jsem se dokapala vroucím tukem ze špekáčku. ,,Ježiš, dobrý Vendy?" Zeptala se vyděšeně Vendy. Já se nezmohla na víc, než se zasmát své vlastní blbosti xD. Potom jsme se zase zasmáli všichni tři a celkově jsme za ten večer museli vypadat jakože jsme si něco dali-if you know what I mean-. potom jsem Štěpánovi opekla chlebík a Vendy taky a ona mi zatim zapletla rybí cop. Začalo se stmívat a bylo chladněji a chladněji, tak jsem donesla svoje dvě deky a Vendy tu svoji taky donesla. Julča(moje další kámoška) mě o jednu poprosila, ale protože nebyla dost velká, sedla si julča na Štěpána, aby mu zahřívala nohy a já mu půjčila svou s jednorožcem(xD) a sedla jsem si mezi něj a Vendy, která mi půjčila kus své deky přes ramena. A v tu chvíli to nastalo. Seděli jsme tam my 4 jako parta, drželi jsme se přes ramena, pohupovali se ze strany na stranu a zpívali táborákové písničky. Ono to tak vůbec nezní, ale uvědomit si tu týdenní pošetilost a to že Vendy je ve skutečnosti opravdu super holka bylo neskutečný. Potom došlo na loučení, protože toho večera Vendy odcházela domů a se Štěpánem už jsme se druhý den taky neměli vidět. Všichni jsme se na ty dva navalili v objetí. Když došlo na Štěpána, odhodlala jsem se a z celé síly ho objala. Bohužel to po mě opakovali i ostatní kidožníci-děti-a povalili Štěpána na zem a mě zalehli ruku do odumření:D potom jsem ho ale objala ještě jednou a on mi objetí opětoval. Bylo to tak sladké, až jsem se z toho po sléze v teepee rozbrečela. Teď jsem doma. A chybí mi to. ZATRACENĚ mi to chybí. Už se těším na příští léto!

Poznámka 3.: Od této chvíle mám na 100% jasné tetování. Protože vím, že by se mělo tetovat něco, co pro nás mnoho znamená, nechám si vytetovat plamínek jako na fotce, ovšem bez toho černého ohraničení dole, abych tento pro mě obrovsky dojemný zážitek v životě nezapomněla♥