Blog šíleného jednorožce♥
Jenifer a rudý hřebec 7
,,Počkej,stůj,zastav!Kam běžíš?!křičela za ním.Netušila,že je to vůdce magického stáda.,,Kéž by to byl můj kůň."vyslovila nevědouc,že se jí to přání splní.Potlačila slzu a užuž se chtěla vrátit do jeskyně,když v tom
ucítila na zádech lehké šťouchnutí.Pootočila hlavu a uviděla to,čemu vůbec nemohla uvěřit.Šťouchal do ní
ten nádherný,majestátní rudý hřebec.Jenifer si vzpoměla,co jí řekla její babička,která léčila koně po psychyc-
ké stránce,než umřela:,,Kůň není jako člověk.Je hrdější,citlivější a spolehlivější a podle toho se také k nim
musíme chovat."Jenifer tato slova měla stále na srdci.Pomale natáhla k hřebci ruku,tentokrát stál klidně.
Jenifer ho pohladila po nozdrách.Hřebec si lehce odfrkl.,,Ty jsi tak nádherný."hlesla se slzamy v očích.
Pomale sunula ruku po jeho krku a přesouvala se ke hřbetu.Vzpoměla si jak četla knihu o koních "srdíčko".