Překlad creepypasty#1-RUDÁ VODA

«Nejnovější články | Black Raven

Vytvořit blog | Nápověda

¡Ahoj! tady Damaris a dneska jsem pro Vás přeložila z angličtiny creepypastu red water-rudá voda.

Moc Vás všechny zbožňuji:-*

ENJOY:-D

Byl jsem na pracovní cestě z New Yorku do L.A. Cesta byla dlouhá a už jsem byl vážně unavený, tak jsem zastavil u jednoho hotelu, který jsem spatřil nedaleko.

Zastavil jsem tedy a šel do hotelu, zazvonil jsem na zvonek a za chvíli přiběhl muž z vedlejší místnosti. ,,Jmenuji se John Shelby, jak Vám mohu pomoci pane?"

,,Sháním pokoj, máte nějaký k dispozici?"

Posadil se, a chvíli hledal ve svém počítači. K mému velkému štěstí byl jeden pokoj volný. Dal mi tedy klíče ,,Děkuji, máte tu nějaké občerstvení?"

Pan Shelby ukázal kamsi do dlouhé chodby ,,je tam automat"

Šel jsem tam. Koupil jsem si sáček chipsů, když jsem uviděl třpyt vzadu u dveří. Byly to velké dveře. Ano, na konci chodby byl bazén. Spousta hotelů má bazény, na tom přeci není nic divného, co mě však udivovalo byl fakt, že voda byla rudá. Krvavě rudá.

Otočil jsem se tedy a šel za panem Shelbym, který stále seděl u stolu, kde přijímají hosty.

,,Co je s tím bazénem?" Zeptal jsem se ho.

Co s ním je?"

,,vždyť voda v něm je úplně červená!" ,,Proč?"

,,Dobrá" řekl. Sundal si brýle a zhluboka se nadechl ,,Je to dlouhý příběh, ale byla zde brutálně zavražděna jedna žena. Voda je znečištěna její krví."

,,Chcete říci, že je tam stále její krev?"

,,Ne, to ne. Vodu jsme vypustili a bazén je zavřený. Spousta lidí ale chodí, a říká mi, že tam vidí rudou vodu, přesně jako vy. Upřímně, nevím co na tom všichni vidíte. Já tam nikdy nic takového neviděl, myslím, že si hotel jen rád pohrává s Vaší myslí.

Šel jsem k sobě do pokoje, potřeboval jsem sprchu a konečně ulehnout. Nemohl jsem však spát, měl jsem tolik otázek, na které bylo potřeba odpovědi. Vstal jsem, oblékl si triko a sešel po schodech a chodbou se plížil k bazénu.

Hala byla tichá a všichni spali. To bylo dobře, protože bych upřimně nechtěl, aby mě tady někdo takhle viděl plížit se v triku a spodním prádle.

Věřil jsem, že tu ženu uvidím, jak prochází z místnosti do místnosti. Na nic jsem nemyslel, jen na ni.

Nikde nikdo. Zkusil jsem otevřít dveře k bazénu, ty však byly zamčené. Bylo tu ale velké okno do místnosti, tak jsem si k němu stoupl. Naskytl se mi pohled na krvavý bazén vypadá to, že byl zamčený již delší dobu. Ohlédl jsem se. Všechno bylo v pořádku-nikde ani noha.

Otočil jsem se zpět k bazénu. Něco bylo jinak, ale nevěděl jsem co. Náhle kolem bazénu prošla nahá dívka. Teď seděla na okraji bazénu. Měla na sobě krvavé rány

Chtěl jsem odejít, ale nohy mi to nedovolili, musel jsem se dívat jejím směrem, byl jsem absolutně zděšen. Náhle si mě všimla a upřela na mne oči podlité krví...děsivě zakřičela a vstala...

To už jsem, ani nevím jak, utíkal ke svému pokoji tak rychle, jak jsem jen mohl.

Po několika hodinách mě probudil budík. Dal jsem si sprchu, oblékl jsem se a šel do přízemí na snídani. Nemohl jsem se zbavit dojmu, že je zde něco jinak, než včera. Všechno se zdálo být méně nablýskané, a mnohem starší.

Nyní jsem byl připraven odejít a jet dál do L.A. Chtěl jsem se ještě jednou naposledy podívat na onen bazén. Šel jsem tedy jako včera v noci k onomu oknu. Byl jsem velmi překvapen, když jsem uviděl, že je bazén zcela prázdný. Divné.

Rozhodl jsem se tedy odejít, už jsem tam mohl skoro být. Šel jsem zaplatit a vrátit klíče. U přijímacího stolu uklízela žena. Navlékala nový pytel na odpadkový koš.

Pardon, mohl by jsem mluvit s panem Johnem Shelbym?" Zeptal jsem se ji.

Promiňte?" Řekla a otočila se na mne.

,,John Shelby" opakoval jsem. ,,Měl tu službu včera večer"

Žena se zasmála. Nechápal jsem. ,,To má být vtip!?" ,,John Shelby tu pracoval, to ano...ale v roce 1982 spáchal ale sebevraždu, no potom, co zabil tu dívku tady u bazénu" a ukázala rukou k nyní prázdnému bazénu.

,,Ehm...ano, je to jen vtip...sbohem" nuceně jsem se zasmál a celý zelený odešel. Klíčky a peníze jsem hodil na přijímací stůl a pak jsem už jen běžel co nejrychleji k autu.

Dodnes mě budí nejí křik, křik zoufalství a bolesti oné mladé dívky. Nevím, co se tehdy stalo. A kdo byl ten milý pán, který mě ubytoval?

Nikdy to nezjistím, ale nikdy na to nezapomenu...